Sérii článků o ohřívačích dopňujeme testem benzinového ohřívače. Plníme tím také přání vyplývající z diskuze u článků. K tomu připojujeme malé shrnutí. Benzinový ohřívač se dá bez problémů sehnat v různých „army“ prodejnách na Internetu, případně v army nebo skautských prodejnách „kamenných“, ale …
benzinový ohřívač
různí výrobci a dodavatelé
Rozměry: 90x55x20 mm
Infocena: 180-220 Kč
Benzinový ohřívač se dá bez problémů sehnat v různých „army“ prodejnách na Internetu, případně v army nebo skautských prodejnách „kamenných“, ale tam už je to podstatně problematičtější. Já jsem svůj vzorek na testování sháněl v Brně asi dva měsíce. V klasických outdoorových prodejnách je to asi bez šance – „nemáme“, „neznáme“, „vy asi myslíte benzinový vařič“, „o tom jsem v životě neslyšel“.
Jako palivo se používá benzin do zapalovačů nebo technický benzin. Ten se samovolně odpařuje a dochází k jeho bezplamennému okysličování na rozžhavené platinové mřížce, při kterém se uvolňuje teplo. Základem ohřívače je plechová nádržka vyplněná nějakým typem vaty o objemu cca 25 ml. Plní se
přes protáhlou štěrbinu v horní části, na kterou se po naplnění nasadí držák s
platinovou mřížkou. Mřížku je třeba nažhavit podržením na několik sekund v plameni zapalovače (případně sirky nebo svíčky, ale to některé návody nedoporučují, protože hrozí zanesení mřížky sazemi a tím její zničení). Nakonec se na nádržku nasadí perforovaná krytka, která chrání před kontaktem se žhavou mřížkou a přitom umožňuje přísun kyslíku. Ohřívač je možné vložit ještě do dodávaného bavlněného sáčku.
Ohřívač je možné snadno zhasnout, stačí na chvíli sejmout držák s mřížkou. Přitom je samozřejmě potřeba použít nějaký hadřík nebo nástroj, protože držák je horký. Je třeba ale mít na zřeteli, že i z uhašeného ohřívače se odpařuje benzin.
Zkušenosti
Ohřívač funguje v podstatě přesně podle výše uvedených informací. Zapálení
je otázkou cca pěti sekund v plameni, pak se nasadí držák s mřížkou, krytka
a ohřívač se během několika minut zahřeje na provozní teplotu. Pokud je
nádobka promrzlá, je dobré ji dát na chvíli zahřát pod oblečení (aby se zvýšilo odpařování benzínu), start je pak rychlejší.
Při prvním použití ohřívač poměrně intenzívně a nepříjemně páchnul, při dalších použitích byl zápach již zanedbatelný. Nicméně je třeba mít stále na zřeteli, že se jedná o spalování benzínu a kdo ví, co vše se přitom uvolňuje. Proto lze doporučit použití zejména venku nebo v dobře větraných prostorách.
Jak dlouho ohřívač vydrží? Při testu udrželo 10 ml benzínu ohřívač v provozu přes čtyři hodiny, plná nádržka by tedy zajistila teplo na deset hodin. To už je velmi zajímavá doba a vystačí i na bivak v pustině. Teplota je subjektivně
stejná jako u gelového ohřívače (benzínový je ale menší) a uhlíkového ohřívače, pokud jsou zapáleny oba konce uhlíkové tyčinky.
Ohřívač je vhodný pro ty, kteří potřebují teplo pravidelně a po dlouhou dobu, typicky rybáře, lovce, fotografy a podobné, ale i pro použití v nouzi nebo třeba na sušení mokrých věcí. Obsluha je snadná a provoz bezproblémový. Asi nelze doporučit jeho pravidelné používání ve spacáku (zplodiny, možná i riziko požáru), ale v nouzi se takto použít dá.
Trocha fyziky
Probrali jsme různé typy ohřívačů, ale zbývá otázka – pokud půjde opravdu do tuhého, mohou zachránit zdraví nebo i život? Kolik skutečně vydají energie? Tak alespoň malý výpočet.
Benzínový ohřívač má objem 25 ml benzínu, který se spálí za 10 hodin. Jeho výkon tedy je 25 ml (objem) x 0,7 (hustota) * 46 000 (výhřevnost benzínu)/(8*60*60(čas)) = 28 W. Bazální metabolismus je tuším kolem 70 W, dodatečných 28 W znamená o 40 % více tepelné energie. 70 W je však u průměrného zdravého člověka v klidu, vyčerpaný promrzlý člověk (nebo dítě, drobná žena) má méně a ohřívač pak může celkovou produkci energie zvýšit procentuelně ještě výrazněji. Tady už je myslím zjevné, že ohřívač (alespoň ten benzínový) má dostatečně velký potenciál. Výkon gelového ohřívače je pravděpodobně (subjektivně) obdobný, ale jen po velmi omezenou dobu. U chemických ohřívačů záleží na jejich velikosti, výkon bude výkon pravděpodobně stejný nebo o něco vyšší.
Na závěr malé srovnání ohřívačů:
1. Gelový ohřívač: vhodný pro občasné zahřátí zmrzlých rukou nebo ztuhlého krku a podobně. Nevydrží topit dlouho. Je třeba s ním manipulovat opatrně, v mraze se samovolně aktivuje. Není to prostředek do drsných podmínek, který by měl zachránit život.
2. Uhlíkový ohřívač: k ničemu. Problematická obsluha, zápach při provozu. Žádná výhoda proti jiným typům.
3. Benzínový ohřívač: pro pravidelné používání i záchranu v nouzi. Za normálních podmínek provoz bez potíží, ale může vzniknout problém pokud se namočí nebo nefunguje zapalovač.
4. Chemické ohřívače (viz článek Teplo v balíčku – survival pack): Jako prostředek poslední záchrany. Maximálně jednoduché použití, maximální spolehlivost, blbuvzdornost. Před použitím jsou zatavené v igelitu, takže přežijí i pád do vody. Podle velikosti umožňují až 20 hodin provozu. Lze použít pouze jednorázově, proto vychází provoz dráž, pro pravidelné používání je výhodnější sáhnout po benzínovém.