Bavorské Alpy – nejlepší horské treky, túry a feraty

Berchtesgadenské Alpy

Východní výběžek bavorských Alp patří k nejkrásnějším horským scenériím a není divu, že zdejší přírodní bohatství chrání národní park Berchtesgaden. Největšími lákadly pohoří jsou na německé straně bezesporu rozeklaný masiv Watzmannu, který je oblíbeným cílem milovníků ferat a vysokohorské turistiky, a zelené jezero Königsee, zasazené mezi masivy Hagen, Watzmann a Steinernes Meer.

1. Feratový přechod Watzmannu

Feratová lahůdka v podobě hřebenovky přes celý masiv Watzmannu (2713 m) asi nechybí na seznamu, kam se jednou podívat, jediného vysokohorského turisty.  Zajištěná cesta vede po ostrém hřebínku a pohledy padají po kolmé východní stěně až k jezeru Königsee. Túru je lepší kvůli dlouhému nástupu rozdělit na dva dny a rozhodně je potřeba počkat si na dobrou předpověď počasí.

2. Výstup na Grünstein (1304 m)

Túra dlouhá 6 km s převýšením asi 700 m, na níž uniknete davům, vede na travnatý vrchol Grünstein. Na jeho plochém vrcholu je několik laviček a piknikovacích míst, připomíná to spíše nějakou scénu z městského parku. Tedy až na ty výhledy! Sedm set metrů pod námi temně modré jezero Königssee se svým lázeňským ruchem, na sever ubíhá údolí k Berchtesgadenu a dále až k Salzburgu a na opačné straně se otevírá nejhezčí pohled na rozeklaný masiv Watzmannu.

3. Výstup na vrchol Hoher Göll (2522 m)

Výstup na vrchol Hoher Göll, nejvyšší vrchol skupiny Göllgruppe, je atraktivním a impozantním vstupem do světa Bavorských Alp. Nicméně není to zadarmo – obě trasy na vrchol se neobejdou bez trochy lezení s dojištěním ocelovými lany. Od vrcholového kříže se otvírají doslova letecké výhledy na okolní krajinu.

4. Výstup na Hochkalter (2607 m)

Náročný místy vzdušnější výstup na méně navštěvovaný vrchol stejnojmenné horské skupiny na západ od Watzmannu prověří nejen fyzičku, ale i orientaci. Najdeme tu sice nevelký, ale přece jen nejseverněji položený ledovec Alp – Blaueis, který je však kvůli oteplování na ústupu. Z Hochkalteru si užijeme nádherný kruhový výhled na celé Berchtesgadenské Alpy a planinu Steinernes Meer s dominantní homolí vrcholu Schönfelderspitze. Při dobrých podmínkách dohlédneme ke hradbě Vysokých Taur s Grossglocknerem a Grossvenedigerem.

Chiemgauské Alpy

Na západní cíp Berchtesgadenských Alp navazuje pásmo nižších a zalesněných Chiemgauských Alp s nejvyšším vrcholem Sonntagshorn (1961 m). Chiemgauské Alpy jsou kvůli svým slavnějším sousedům – Berchtesgadenskými Alpami či Wettersteinu – trochu opomíjeny. Ačkoli nedosahují nijak impozantních výšek, hory vás nadchnou svou zelení, krásnými jezery a impozantními skalnatými vrcholy.

5. Přechod hřebene Staufenberge

Více jak 10 km dlouhý masív Staufen, tvořený hned několika pěknými skalnatými vrcholy je nejdelším masívem Chiemgauerských Alp a přechod napříč celým hřebenem by neměl uniknout naší pozornosti. Túra začíná výstupem na vrchol Hochstaufen, v jehož severní stěně vede vzdušná ambiciózní ferata Pidinger Klettersteig (D). K nejlepším výhledům hřebenovky se řadí rozhledy z vrcholů Zennokopf (1756 m) a Gamsknogel (1751 m), z něhož se zdá obrovská plocha vodní hladiny Chiemského jezera doslova na dosah.

6. Výstup na Hochgern (1748 m)

Západní část Chiemgauských Alp připomene svou pohodou prosluněných luk, špičatých travnatých vrcholů a bohatými lesy něco mezi Malou Fatrou a Západními Tatrami. A to nejen svou vizuální podobností, ale také výškou. Ostrá špička vrcholu Hochgern je vynikající rozhledovou horou – od vrcholového kříže na jihu rozeznáváme zubatisko štítů Wilder Kaiser a vzdálený Grossvenediger, okolní zelené kopce a na severu se třpytící největší jezero Bavorska – Chiemsee.

Bayerische Voralpen

Malebná krajina alpského podhůří je plná protikladů. Zatímco severní část je tvořena úrodnou rovinou s barevným šrafováním polí a luk, na jihu se zcela náhle a prudce zvedá do značné výše v podobě impozantní hradby hor. 

7. Hřebenovka Benediktenwand – Brauneck

Hřeben Benediktenwand – Brauneck je nejvíce na sever vysunutou a již z dálky viditelnou horskou skupinou. Krásnou, ale dlouhou túrou na vrchol Benediktenwand je hřebenovka od vršku Brauneck, který je východním zakončením celého masívu. Rozhledově patří Benediktenwand k tomu nejlepšímu, co může severní okraj Alp nabídnout. Překrásně se odtud prezentuje především blízké pohoří Karwendel s pruhovanou horou Sonnjoh a temnou stěnou Karwendelspitze. Rovněž krásný pohled na nejvyšší německou horu Zugspitze a pohoří Rofan s kuželem hory Guffert. 

8. Výstup na Krottenkopf (2086 m)

Hřeben Krottenkopf – Bischof je jediným celkem bavorského předhůří, který překonává hranici dvou tisíc metrů. Nejvyšší vrchol Bayerische Voralpen Krottenkopf (2086 m) se dá dosáhnout buď od severu – z obce Eschenlohe, nebo z Oberau, odkud je výstup považován za náročnější, ale scénicky zajímavější variantu. Z vrcholu skvělý výhled na hned několik horských celků na pomezí Rakouska a Německa. Největší pozornost pochopitelně přitahuje Zugspitze, který je však trochu zacloněn blízkou skalnato-travnatou pyramidou vrcholu Bishof (Biskup).

Ammergauské Alpy 

Tak trochu zapomenutou, ale velmi přitažlivou částí bavorských hor je skupina Ammergauských Alp s nejvyšším vrcholem je Daniel (2340 m), ležícím na jihovýchodě masivu, v rakouské části. Oblast proslula hlavně ikonickým zámkem Neuschwanstein, nad nímž se tyčí hora Ammergauer Hochplatte.

9. Výstup na Ammergauer Hochplatte (2082 m)

Za svůj název Hochplatte vděčí vrchol v pohoří Ammergauských Alp rozlehlé náhorní planině, která je v přímém kontrastu ke strmým skalním stěnám, obepínajícím celý masív. Fyzicky náročný výstup nás odmění zajímavými skalními útvary (např. průchod skrz skalní okno Fenster) a atraktivním hřebenovým přechodem přímo po žiletce hřebene (zábradlí z ocelových lan). Výstup je možný z východu od chaty Kenzehütte, nebo z vesnice Hohenschwangau (zámek Neuschwanstein).

 Karwendel

Pohoří Karwendel představuje ideální prototyp divoké skalnaté alpské krajiny. Krásné vysoké štíty a stěny se střídají se šťavnatými pastvinami, hluboká údolí rozbrázdily vodní toky do několika vznešených hřebenů. Základním stavebním kamenem je vápenec, který zde vytvořil mnoho bizarních útvarů – věží, cimbuří, skalních bran a rozervaných hřebínků.

10. Výstup na Soiernspitze (2257 m)

Horizontálními vrásami „proužkovaná“ pyramida vrcholu Soiernspitze je jedním z nejoriginálnějších geologických útvarů pohoří Karwendel. Když k tomu ještě připočteme nádherně zelený kotel Soiernkessel se dvěma smaragdovými oky ples a hřeben hned několika dvoutisícových vrcholů dostaneme lákavý horský cíl prvotřídního významu. Přitom je kupodivu tato část hor jen zřídka navštěvovaná. Výlet do kotle Soiernkessel a hřebenovka po okolních štítech však rozhodně není jednodenní záležitostí. Nocleh na chatě Soiernhaus je víceméně nutností.

11. Hřebenová ferata Mittenwalden Klettersteig (B)

Tato cesta přechází v délce téměř 6 km hraničním hřebenem na severozápadě území pohoří Karwendel a poskytuje neobyčejně vzrušující zážitky. 

Wetterstein

Wetterstein spolu se souběžně ležícím rakouským hřebenem Mieminger Kette představují markantní vápencovou hradbu, která převyšuje údolí o více než 2000 m! Nejvyšším vrcholem Wettersteinu i celého Německa je Zugspitze (2968 m).

12. Jubiläumsgrat mezi Zugspitze a Alpspitze

Tato jedinečná hřebenovka mezi vrcholy Zugspitze a Alpspitze je určitým vyvrcholením všech túr nejen v horách Wetterstein, ale v Bavorsku celkově. Hřeben ani zdaleka není soustavně zabezpečen a velmi chabě značený. Důležitým faktorem pro absolvování této těžké a velmi dlouhé feraty (min. 8 hod.) je perfektní počasí. Hřeben postrádá dostatek ústupových míst, v případě změny počasí nebo nedej bože bouře velmi nebezpečné místo. 

Allgäuské Alpy

Allgäuské Alpy jako jedny z mála vápencových hor tvoří dlouhý souvislý hřeben, z něhož vyrůstají úžasně formované štíty. Mnohé z nich jsou přístupné po fantastických zajištěných cestách. Allgäuské Alpy jsou fantastickým labyrintem zelených a bílých hor, předvádějící se v celé své marnotratné kráse úžasně formovaných štítů a dolin. 

13. Výstup na Biberkopf (2599 m)

Vrchol Biberkopf je nejjižnějším německým vrcholem a je mimo svého atraktivního vzhledu pověstný dokonalým rozhledem. 

14. Výstup na Höfats (2259 m)

Höfats je jednou z nejkrásnějších hor Allgäuských Alp (název vrcholu dali již staří Walsové, význam slova je však nejasný). Neobyčejně strmý travnatý zub (vrchol se však skládá celkem ze čtyř samostatných vrcholů) kraluje především nad dolinou Gerstraubental, kde je nepřehlédnutelnou dominantou (při pohledu od jihu, např. při putování hřebenem Betterdrucken, budeme mít pocit, že se jedná o kulisu z nějakého hodně fantasy filmu). 

Spaní v bavorských Alpách

Horalé spí většinou volně v horách (i když to německé úřady nepovolují), nebo na horských chatách, kterých je v Bavorských Alpách několik stovek. Málokde jinde v Alpách najdeme tak hustou síť horských chat a bivaků jako právě v Rakousku a v Bavorsku.

Dnes navíc mohou naši turisté využít členství v rakouském horském spolku Alpenverein, které jim umožňuje získat 50% slevu na ubytování a přednostní místo na lůžku. Některé chaty na velmi frekventovaných místech bývají často obsazené, proto se vyplatí si místo telefonicky rezervovat. Většina chat je v provozu od poloviny června do konce září.

Mimo tuto dobu bývají zpřístupněny tzv. winterraum neboli zimní prostory (k mnohým je potřeba mít půjčený klíč). Bivakovací boudy a plechové krabice v horách jsou otevřeny většinou celoročně, za použití se vhazuje do připravené kasičky menší obnos (někde také větší). Tento způsob financování se dodržuje a snad ani čeští turisté v tomto nebudou výjimkou.

Německo nabízí turistické stezky prakticky pro každého: na své si přijdou vyznavači turistiky, geocachingu, nordic walkingu, sněžnic či obyčejných procházek. Přehled nejkrásnějších turistických tras napříč německými regiony najdeš tady: www.germany.travel