Jirka Dolejší

V dnešní době kompjůtrů a dokonce už i umělé inteligence a aplikací skoro na vše bych vám rád představil pár lidí, kteří opravdu dělají rukama. V tomto případě myslím skutečně pár, a to manželský – Jakuba Hromase a jeho ženu Janu, kteří jsou hybnou silou vimperské základní organizace ČSOP Šumava (Českého svazu ochránců přírody). Povídal jsem si s nimi o jejich ochranářských aktivitách.

Miloslav Nevrlý, autor knihy knih všech poutníků – Karpatských her, oslavil v minulém roce životní jubileum, krásných devadesát let. Je mi jasné, že o žádné oslavování nestojí, přesto se tímto článkem připojuji do řady gratulantů.

Jedni řeší tetřívka, druzí zase vlka a třetí chtějí mermomocí sjet ten parádní žlab v Obřáku. Na Šumavě se rozmohl nový obyčej – mlácení ochranářů lyžemi. V Krkonoších zase oplotili Sněžku, plot prý zatím není elektrický. Trochu bulváru na úvod máme za sebou. Ale vážně, dá se skloubit udržitelný rozvoj společnosti s překotným rozvojem outdoorových aktivit?

Dálkové stezky jsou čím dál populárnějším způsobem trávení aktivní dovolené. Hodně rad najdete na internetu, někdy se ale objeví informace protichůdné nebo neúplné. Anglické nakladatelství Cicerone nabízí širokou nabídku propracovaných průvodců (nejen) na dálkové treky. Čím nás zaujaly?

Film 14 vrcholů: Nic není nemožné (v originále 14 Peaks: Nothing Is Impossible), jehož hvězdou je nepálský horolezec Nirmal Purdža a jeho tým šerpů. Snímek zvedl vlnu zájmu o horolezectví i mezi laiky. Jak hodnotí rekordy na osmitisícovkách čeští horolezci?

Už několik let se věnuje bikepackingu zdánlivě křehká dívka z Vimperku s krásným staročeským jménem Libuše Rodová alias Liby. Přiblíží vám svůj pohled na bikepacking a módní vlnu ultravybavení. A hlavně osvětlí svou motivaci, co v přírodě a pohybu hledá. A proč je svět nejhezčí skrz hledáček zrcadlovky.

Žijeme v době, kdy je pro outdoorového nadšence možné skoro vše. Reálné a instantní štěstí nás obklopuje. O hi-tech vybavení zakopáváme na každém kroku, mapy nemohou být přesnější a předpověď na tři dny pro předměstí Ulan-Ude je náš každodenní chleba. Ale jak to bylo s pohybem v horách dřív?