Ladislav Sieger přednáší fyziku na ČVUT v Praze a profesionálně se zabývá výzkumem extrémních vlivů na člověka. Podílí se na měření ozonu a UV záření na Antarktidě. Na svých cestách navštívil Aljašku, Antarktidu či pouště Severní Ameriky.
Téma spacích pytlů, jejich izolačních vlastností a úskalí při výběru je věčně živé. Nebudeme tu odpovídat na otázku, jestli je lepší peří, či duté vlákno. Zaměříme se na to, co rozhoduje o kvalitě spánku při nocování v obtížných zimních podmínkách…
Proč vás neošetří všude po Evropě s průkazem pojištění zdarma? Jak se pojistit na feraty a další outdoorové sporty? Co všechno má být v lékárničce pro případ nouze? Vše jasně a stručně najdete zde.
I když děláme všechno proto, abychom záchranku volat nemuseli, vyplatí se být na nenadálé situace připraven. Je lepší záchranářům udat GPS polohu nebo jméno skály, kde zraněný leží? Kdy vyráží k případu sanitka a kdy vrtulník? Může nám v nouzi pomoct i mobilní aplikace? Naše dorazy zodpovídala MUDr. Jana Kubalová, která má uvedenou problematiku víc než jen v pracovní náplni.
Léto je tu, chystáme si trekové boty a vyrážíme na hory. Někteří z nás pro letošek plánují nějaký delší trek nebo třeba exotiku mimo evropský kontinent. Co se týče zdraví na cestách, je příprava polovinou úspěchu, proto vám poradíme, jak se na možné zdravotní komplikace mimo civilizaci připravit, jak sbalit lékárničku nebo kde sehnat léky jinak dostupné jen na předpis.
Únava podceňovaná a zmáhající. Pro někoho může být překvapením, že únava je mezi negativními faktory působícími na přežití v extrémních situacích zařazena co do důležitosti hned za tepelnou pohodu. Spolu s podceněním tepelné pohody je únava často podepsaná pod scénářem tragických úmrtí na horách, ve kterých nefiguruje zranění.
Možnosti přežití jsou dány obecně fyziologickými hranicemi našeho organismu. Výcvikem a tréninkem se můžeme těmto hranicím přiblížit, ale v žádném případě nejsme schopni je překročit. Je ovšem známo, že pokud si myslíme, že už nevydržíme a nemůžeme dál, máme pořád ještě značné rezervy. Schopnost přežít je o tom, znát možnosti lidského organismu obecně a možnosti vlastní.
Člověk k přežití potřebuje velice málo. To, o co je třeba se v případě problémů postarat přednostně, je tepelná pohoda. Obvykle bojujeme s chladem, řešíme problém jak postavit bivak či jak se zachovat, když jsme promoklí a dává se do nás zima. Jedním z nepřátel se v tom okamžiku může stát voda. Vodu potřebujeme k životu, ale svými tepelnými vlastnostmi nás o něj může připravit.
Jsme li v nouzi a potřebujeme oheň, je řada možností jak ho rozdělat. Ve druhé části článku Ladislava Siegera se podíváme na způsoby nouzového rozdělání ohně pomocí baterie a pomocí čočky…
Jsme li v nouzi a potřebujeme oheň, není většinou problém ho rozdělat, možností je mnoho. Nejčastěji používáme zapalovač a zápalky, což je dáno jejich dostupností a relativní spolehlivostí. Může se ale stát, že zápalky zvlhnou a v zapalovači dojde benzín. Málokdo umí použít přírodní způsoby a tak v nouzi nezbývá než využít vybavení a možnosti, které právě máme k dispozici. Jak na to?
Obyčejná termoska, kterou použijeme maximálně na horách pro uchování teplého čaje při čekání ve frontě na sjezdovce, může být při expedicích do zimních krajů zcela nepostradatelná součást výbavy. Pod pojmem termoska je myšlena uzavíratelná nádoba s dvojitými stěnami mezi nimiž je vysát vzduch …