Irena Špringlová

Příjemnou rychlostí, bez nástrah v podobě náročných stoupání či špatného povrchu, celou svou myslí se můžete oddávat vnímání přírody a kulturních památek cestou… Nemusíte si lámat hlavu orientací na křižovatkách a záludných odbočkách – celá stezka je totiž dokonale značená, a tak stačí jen sledovat zelené tabulky s obrázkem cyklisty<, (který na první pohled vyzařuje spokojenost…,) a s nápisem např. „Donauradweg“, většinou doplněným i údajem o vzdálenosti do další obce.

Tauernská cyklostezka sleduje tok řeky Salzach a hlavní hřeben Vysokých Taur. Po rovině napříč Alpami? To zní podezřele… Ale skutečně: Nejen po rovině, ba přímo s kopce projíždíte úchvatnou krajinou Salcburska po svěže zelených loukách a pečlivě udržovaných pastvinách, mezi seníky, selskými usedlostmi, jejichž dřevěné balkóny a okna zdobí rozkvetlé okrasné květiny.

S chutí a pocitem zasloužené pauzy se zakusuji do Bockwurstu, uzeného dědictví NDR. S úlevou si zouvám své velmi pohodlné brusle a vychutnávám si pohled na hladinu jezera Senftenberger See, které ve mně evokuje vzpomínky na mé předrevoluční surfařské mládí na tomto jezeře. Trpce úsměvné bylo čekání na směr větru – foukalo-li od elektrárny, hladina jezera, jakož i moje a ostatní plachty plavidel, byly pokryty černým popílkem. Vítr v opačném směru nám dával spatřit vodu až k nevíře průzračnou. Ačkoliv se neřadím mezi pamětníky, byla to přeci jen nostalgie a zvědavost, která mě přiměla ověřit informace o skvělých in-linových trasách v tomto regionu.

Světoznámé lyžařské středisko Saas Fee se nachází na samém jihovýchodě švýcarského kantonu Wallis. Latinsky valis znamená údolí, což také vystihuje podobu tohoto kantonu. Rozvětvené údolí Wallisu, vzniklé mnohatisíciletým působením ledovců, se táhne převážné od východu na západ a je lemováno tří- a čtyřtisícovými vrcholy. 

Ušlechtilá předalpská krajina, idylické horské pastviny, malebné vesnice, ale i vzácné kostely a zámky přivítají návštěvníky Bavorska, nejjižnější spolkové země. Německé Alpy se – na rozdíl od Rakouských, Francouzských, Švýcarských i Italských – nemohou pyšnit tří-, natož čtyřtisícovými vrcholy, přesto však mají co nabídnout i těm nejnáročnějším lyžařům.

Lyžařský cirkus nad Údolím slunce mezi ledovci Ortleru a skalními stěnami Brenty Psal se červen roku 405, kdy první trentský biskup, Vigilius, nechal ve vesničce Spiazzo svrhnout sochu Saturna a jal se pohanským obyvatelům údolí Val Rendena zprostředkovávat křesťanství. Se zlou se však potázal. Dokonce snad byl i „kamenován“ tvrdým chlebem. Živobytí bylo v tomto horském údolí po celá staletí nelehkým údělem. Těžko bylo vydělat na denní chléb. Mnoho mužů bylo nuceno jít do světa za prací; štěstí zkoušeli na benátských pilách, na různých překladištích v lombardské nížině, anebo se protloukali světem jako brusiči nůžek a opraváři deštníků. Tehdejší časy nám dnes připomíná socha brusiče nůžek v Pinzolu, ale také několik dochovalých nesrozumitelných výrazů z tajného jazyka, vzniklého jako směsice různých jazyků a dialektů i smyšlených slov, kterým se tito „světoběžníci“ mezi sebou dorozumívali a kterým nikdo kromě nich nerozuměl.

Turistika ve Švýcarsku má dlouhou tradici. V pozdním středověku byli poutníci na cestě ke svatým místům a hledající zdraví v lázeňských místech vůbec prvními prázdninovými hosty. Do nitra samotných Alp se nikdo neodvážil a překračování alpských průsmyků bylo nejobávanější a nejdramatičtější částí jejich cesty.

Z pohledu vývoje Země a hor je období první světové války nepatrným časovým úsekem. Toto krátké historické údobí však hluboce poznamenalo horskou přírodu Dolomit, a tak si na úvod tuto smutnou historii pokusím nastínit vnukům a pravnukům někdejších mladých hrdinů na horské frontě.

Unikátní zážitek: Jedete téměř po rovině, po cyklostezce, kterou lemuje hradba Vysokých Taur a masívy Vápencových Alp. Stezka vede podél krásných řek  Saalach a Salzach, klikatí se mezi šťavnatými pastvinami, upravenými selskými usedlostmi, míjí úctyhodná vodní díla a nevynechává historická jádra městeček a na závěr i Salcburku.

Vychutnejte si radost z bruslení rázovitou krajinou Spreewaldu, nazývaném pro svou síť vodních kanálů „přírodními Benátkami severu“. Projeďte se po hladkém asfaltu po blatech – biosférickou rezervací UNESCO. Kanály a in-line stezky vedou svěží přírodou a tvoří mnohdy jedinečnou přístupovou cestu k vesničkám. Krajina Spreewaldu je domovskou oblastí unikátního etnika Lužických Srbů, kteří si dodnes uchovli své tradice, architekturu a slovanský jazyk, jež nás bude doprovázet na dvojjazyčných nápisech.