Vystudovala žurnalistiku a mediální studia. Jejím koníčkem je nejen cestování, ale i sport, zejména lezení, vysokohorská turistika, jízda na horském i silničním kole a v neposlední řadě jóga. Navštívila přes 40 států na 4 kontinentech a v srdci jí nejvíc utkvěla Bolívie, Indický Himálaj či Barma. Má ráda země s vysokými horami, milými lidmi a neobjevenými místy.
Petr Hirsch sám sebe nazývá poutníkem a má na to plné právo. V letech 2010 až 2012 si dal 16 000 kilometrů dlouhý „výšlap“ Evropou, v němž pěšky spojil rodný Dvůr Králové nad Labem se Santiagem de Compostela, Římem i Jeruzalémem. Po návratu si uvědomil, že putování vnímá jako své poslání a nyní se chystá na pěší cestu kolem světa, kterou rozfázuje do celých dvaceti let. Jestli se mu to podaří, bude prvním Čechem, který pěšky obešel svět.
Několik desítek metrů nad místem, kde se Jedovnický potok ztrácí v zemi, je ve vápencové skále puklina. Díra, za níž je jen černočerná tma, je zakrytá mřížovými vraty. Tady je místo, kudy se obvykle speleologové spouštějí do druhého nejdelšího jeskynního komplexu v České republice – Rudického propadání. Na celých dvanáct kilometrů se Jedovnický potok ztrácí v zemi, denní světlo spatří znovu až u Býčí skály.
Osm měsíců strávili dva kamarádi Ondřej Bárta a Jiří Kroužek na cestě Asií ve vlastní legendární cestovatelské dodávce VW Transporter T3 z roku 1990. Urazili celkem 42 000 km, a to nejen autem, ale i lodí, vlakem, pešky a hlavně na kole.
Na zajímavou konferenci o outdoorových aktivitách s názvem Nature & Sports EURO’MEET se můžete těšit 2. až 4. října v Liptovském Mikuláši. Jde o ojedinělý projekt prezentace sportů v přírodě a volno-časových aktivit. Jedná se již o druhý mezinárodní ročník.
„Když mám někdy při lezení krizi, vzpomenu si na jednu z posledních délek cesty Mora Mora. Rozhodně nebyla nejtěžší cestou, kterou jsem kdy lezl, ale dost možná byla nejkrásnější,“ usmívá se Adam Ondra při vyprávění o lezení na Madagaskaru.
V neděli 14. dubna se z pod Karlova mostu vydal český seakajakář Petr Major na 180 dní dlouhou cestu kolem Skandinávie, kterou absolvuje sám bez doprovodu v novém typu seakajaku.
Jeden ze sedmi novodobých přírodních divů světa, zátoka Halong, ukrývá okolo 2 000 skalnatých ostrůvků vyrůstajících přímo z moře. Jestli někdo dokáže možnosti tohohle místa opravdu ocenit, jsou to lezci. Právě tady totiž mohou kombinovat lezení a koupání v nezapomenutelný zážitek: deep water solo.
Ostrava rozhodně není žádnou horolezeckou baštou, přesto je zde nemálo nadšenců, kteří neustále hledají nové příležitosti k lezení. Center s umělými stěnami je ve městě všehovšudy pět – tři uzavřená, z toho jedno funguje jen jako bouldering a dvě venkovní.
Moravský kras je odedávna horolezeckým rájem. Množství vápencových skal i skalek láká během sezóny spousty lezeckých nadšenců zejména z Brna. Snad nejoblíbenějším místem se stalo okolí Rudického propadání mezi obcemi Rudice a Jedovnice, a to zejména pro svou dostupnost z moravské metropole.
Lehká softshellová bunda od firmy Northfinder je ideální volbou pro veškerou lehkou turistiku a jakýkoliv volný čas venku v přírodě. Dostupná je ve dvou elegantních barevných provedeních, takže je opravdu univerzálním kouskem, který ocení každá žena preferující funkční kousky i běžném životě. Pojďme se na ni dnes v recenzi podívat podrobně.
S jarním počasím jsem ze zimního modelu SALTIC VINTERO přešla rovnou na model OUTDOOR FLAT a moje nadšení z barefoot bot od české firmy Saltic se ještě prohloubilo. Bota má prakticky stejný vzhled, akorát sahá pouze pod kotník a není vybavena speciální hřejivou membránou, takže je vhodná prakticky na celý zbytek roku. Všechny další důležité prvky zůstávají. Co se tedy změnilo a v čem jsou jiné?
Deštivé počasí, bláto, ale i sníh, led a mráz. Všem těmhle náročným podmínkám jsem po dobu jednoho měsíce vystavila nové Saltic Vintero a vychází z toho s maximálním hodnocením. Jsou to opravdu barefoot boty do zimní přírody, které vám budou oporou i v nečekaně náročných chvílích.
Jste-li rodiče a zároveň milovníci horské cyklistiky, cyklotrailů a jízdy na kole všude mimo zpevněné silnice, jistě denně řešíte dilema, jak si tohle všechno užít s dítětem. Odpovědí je dětské cyklosedátko novozélandské značky Shotgun.
Mám osobní zkušenost s velkým množstvím nosítek, od obyčejných šátků, přes jednoduché dětské nosiče bez konstrukce až po velké nosící krosny. S tímto kouskem jsem ale poprvé byla spokojená na sto procent. Při prvním použití mě zaujala minimální váha, perfektní nastavitelnost nejen místa pro dítě, ale i zad pro dospělého, a zejména stříška, které opravdu stíní či ubrání proti nepříznivému počasí.