Michaela Gladišová

Chata je situovaná do výšky 1 380 metrů, kde ji obklopuje nádherná příroda Západních Tater. V její těsné blízkosti je hřebenovka, která vede přes celé Roháče.

Chata je otevřena celoročně, a proto si můžete užít jak letních, tak zimních aktivit. Je to dobrý výchozí bod pro výstupy na hory: Latiborskou holu (1 648 m), Ďurkovu (1 749 m), Chabenec (1 955 m), Salatin (1 630 m).

Majestátní pyramida Gran Zebrú – nebo také Königspitze – je bezesporu šlechticem mezi vrcholy horské skupiny Ortler. Ze své pozice na hraničním trojmezí Itálie–Rakousko–Švýcarsko má rozhodně co nabídnout nejen technicky, ale i scenericky.

Pohled na Makalu z jihozápadu, autor: Ben Tubby Základní údaje Svoji výškou 8 462 metrů jí patří páté místo mezi osmitisícovými vrcholy. Tento obr se, jako jiné himálajské osmitisícovky, usadil mezi Čínou a Nepálem. Hora leží v těsné blízkosti Everestu a dělí je pouhých 22 km. Pokud si prohlédnete pár fotek této majestátní hory, pochopíte, proč se řadí mezi ty nejobtížnější výstupy. Kombinace výšky a technického lezení z ní dělá velmi těžkého soupeře pro všechny horolezce. Makalu má, stejně jako Lhotse, další dva důležité vrcholy. Jeden se nazývá Kangchungtse (7 678 m) a je vzdálen tři kilometry severně od vrcholu, někdy je nazýván Makalu II. Chomo Lonzo (7 804 m) je druhým z nich, jeho vzdálenost od vrcholu je pět kilometrů. Tyto dva vedlejší vrcholy spojuje sedlo, které klesá do výšky 7 200 metrů. Tyto tři vrcholy tvoří při pohledu z vrchu dominantní trojúhelník. Prvovýstup byl uskutečněn 18. června 1955 členy francouzské expedice Lionelem Terrayem a Jeanem Couzym. Trasou pro jejich výstup se stala cesta severní stěnou a severovýchodním hřebenem, která je dnes nazývaná klasickou.

Východní stěna Kančendžengy, autor: Carsten Nebel Základní údaje Hora leží mezi Nepálem a Indií. Svoji výškou 8 586 metrů je třetí nejvyšší horou na světě. Až do roku 1852 byla brána za nejvyšší horu na světě, ale po několika britských měřeních se před ni dostali K2 a Mount Everest. Zároveň je druhou nejvyšší horou Himalájí. Jméno hory v tibetštině znamená „Pět pokladnic velkého sněhu“, název je patrně odvozen od pěti vrcholů masívu Kančendženga, z nichž čtyři přesahují výšku 8 400 metrů. Až do roku 1949 byl výstup z nepálské strany nemožný, protože tady měli cizinci zákaz vstupu. Rok před zpřístupněním z nepálské strany se Indie vymanila z britské nadvlády a z náboženských důvodů jsou výstupy z indické strany téměř nemožné. První pokus o zdolání hory proběhl v roce 1905. Mezinárodní expedice se snažila uspět jihozápadní stěnou. Pokus však skončil tragicky ve výšce 6 400 metrů v důsledku sesuvu laviny. Prvními kdo se prošel  po vrcholu byli členové britské expedice George Band a Joe Brown v roce 1955.

K2 v srpnu roku 2006, autor: Svy23 Základní údaje 8 611 m vysoká hora, položená v pohoří Karákorám. Tvoří přírodní hranici mezi Pákistánem a Čínou. Jako první na vrcholu stanuli 31. července 1954 horolezci italské expedice, konkrétně Lino Lacedelli a Achille Compagnoni (s kyslíkem). Po nich hora osiřela na dlouhých 23 let. Toto čekání prolomila až japonská expedice, jejichž sedmi členům se podařilo stanout až na vrcholu.

Pohled na Cho Oyu z úpatí hory Gokyo, autor: Uwe Gille Základní údaje V tibetštině nese hora název Chomo Yu, což znamená Tyrkysová bohyně. Hora leží na hranicích mezi Nepálem a Čínou, pouhých 20 kilometrů od Mount Everestu. S výškou 8 201 metrů jí patří šestá příčka v žebříčku osmitisícovek a zároveň patří do skupiny tzv. „malých osmitisícovek“. Jedná se o vrcholy, které svoji výškou zasahují do míst, kde se v prvních pěti nejvyšších horách světa teprve budují poslední výškové tábory. Je označována jako nejlehčí z osmitisícovek. Důvodem je horský průsmyk Nangpa La ve výšce 5716 metrů, který slouží jako obchodní cesta mezi šerpy. Dalším důvodem pro označení „nejlehčí osmitisícovka“ je její mírná strmost hřebenů. Prakticky se jedná o „choďák“ se dvěma problematickými místy. O prvovýstup se postarala rakouská expedice 19. října 1954. Na vrchol se tehdy podívali Joseph Joechler, Herbert Tichy a šerpa Pasang Dawa Lama.

Gasherbrum II, pohled z výška 5900m, autor: Uwe Gille Základní údaje Gasherbrum II je o 46 metrů nižší sestřička Gasherbrum I, tzn. že měří 8 034 m. Vrcholy jsou od sebe vzdáleny méně než šest kilometrů. Hora leží na hranicích mezi Čínou a Pákistánem. Gasherbrum znamená v překladu „Krásná hora“, někdy nazývaná K4. Hora vyrůstá z masívu Gasherbrum, který patří do pohoří Karákorám. Z masívu Gasherbrum vyrůstá sedm vrcholů, které měří nad 7 000 metrů. Jmenovitě jsou to Gasherbrum I (8.068 m), Broad Peak (8.047 m), Gasherbrum II (8.035 m), Gasherbrum III (7.952 m),Gasherbrum IV (7.925 m),Gasherbrum V (7.321 m),Gasherbrum VI (7.003 m). Jako první na tento pákistánský vrchol v roce 1956 vystoupila rakouská expedice, konkrétně Josef Larch, Fritz Moravec a Hans Willenpart.

Základní údaje Jedná se o jedinou ryze čínskou osmitisícovku, respektive Čína se o vrchol nedělí s žádným jiným státem (oficiálně uznaným). Hora je situována do jižní části středního Tibetu, asi 120 kilometrů od Mount Everestu. To napovídá, že hora patří do pohoří Himálají. Se svoji výškou 8 027 metrů je „nejmenším“ osmitisícovým vrcholem na naší planetě. Původní tibetský název zní „shi sha sbang ma“, což by mělo znamenat „vrchol nad travnatými planinami“. I když se jedná o nejnižší z osmitisícovek, věřte, že vrchol Siša Pangmy byl posledním slezeným z této „horské smetánky“. Nutno dodat, že na vině jsou politické důvody a izolace Číny. Logicky byli prvními horolezci na vrcholu Číňané. V roce 1964 postupně stanula na hoře početná čínská skupina ve složení Hsu Ching, Chang Chun-yen, Wang Fuzhou, Chen San, Cheng Tien-liang, Wu Tsung-yue, Sodnam Doji, Migmar Trashi, Doji a Yonten. Jako cestu pro výstup zvolili severozápadní stěnu a severní hřeben.

Severní stěna Nanga Parbat, autor: Daniel Martin Základní údaje Je devátá nejvyšší hora na světě a druhá nejvyšší hora Pákistánu. Nachází se v západních Himalájích a celou svoji plochou leží v Pákistánu. Název pochází z hindštiny a dá se přeložit jako „nahá hora“. Výška hory je 8 126 metrů, ale to není to nejdůležitější, speciálně ne u této hory. Tím nejpodstatnějším jsou její tři příkré stěny (severní – Rakhiot, západní – Diamir a jižní – Rupal). Jižní stěna měří neuvěřitelných 4,6 kilometrů. Prvovýstup se podařil rakousko-německé expedici 3. července 1953. Jediným, kdo na vrchol vystoupil (sólo výstupem, trvajícím 41 hodin), byl Rakušan Hermann Buhl. Tohoto heroického výkonu navíc dosáhl bez pomoci umělého kyslíku. Výkon byl mnohými označován jako riskantní.