Většinu horolezců pochopitelně zajímají podmínky pro provozování horolezecké činnosti. Ta je prováděna v různých horolezeckých terénech, které se mnohou i velmi lišit. Vynecháme-li terény umělé, pak se ty zbývající, přírodní, vyznačují některými shodnými charakteristikami – obvykle jde o pohyb v terénu o určité pevnosti, sklonu svahu a v neposlední řadě vyznačující se dostatečným převýšením.
Táboření ve volné přírodě je pro někoho zábava a koníček, pro jiného nutné zlo. Stejně jako mnoho jiných činností má i táboření své zákonitosti. Češi jsou národ trempů a módní vlnu backpakingu předběhli minimálně o osmdesát let. Skoro každý byl s kamarády na vandru nebo alespoň na dětském táboře.