Jan Haráč

Jarní, letní i podzimní horolezecká sezóna jsou nenávratně pryč. V horách už na odvážlivce čekají jen zimní podmínky, což znamená i značné prořídnutí horolezeckých zástupů. Některé z osmitisícovek, aspoň ty pákistánské, přeci jen nezůstanou osamocené.

Situace, kdy místo vody objevíte pouze tmavou kaši, nemusí být konečná. Důležité je v takové situaci umět vodu přefiltrovat a následně dezinfikovat. S ponožkou a ohněm nic složitého.

V uplynulých řekněme šesti měsících jsme vás zásobili několika články, ve kterých jste se mohli dočíst o opakování klasických cest mladými talentovanými lezci. Každá z cest byla ve světě lezení mezníkem, jelikož byla aspoň na nějaký čas „tou nejtěžší“. Jinak řečeno jedná se o průvodce dvanáct let dlouhou poutí od 8a po 9a. Proč tento projekt vůbec vznikl, vám bude chtít osvětlit jeho tvůrce a fotograf Rainer Eder.

Gasherbrum I a II. Tyto hory zná asi každý, kdo se aspoň trochu zajímá o horolezectví. Někteří mají ještě povědomí o Gasherbrum IV, jelikož mnoho horolezců označuje výstup na ni jako jednu z největších výzev v horolezectví. Jenže co víte o dalších třech vrcholech se stejným názvem? Jeden je dokonce dodnes neslezený.

Američtí lezci Tommy Caldwell a Kevin Jorgeson se snaží již osmým rokem o volné přelezení nejvíce převislé stěny na El Capitanovi. Oba si už v cestě udělali pěkných pár zranění, ale ani to je neodrazuje.

Je celá řada způsobů, jak doma zavěsit kolo tak, aby zabíralo málo místa. Ideálním způsobem bude asi ten, který pokojovému prostoru „vezme“ nejméně místa a manipulace s kolem při tom bude snadná. Řešení je při tom docela jednoduché.

Příští rok to bude 150 let od prvního výstupu na Matterhorn, za kterým stojí sedmice horolezců v čele s Edwardem Whymperem. Horští vůdci ze Zermattu k této příležitosti osvětlili výstupovou cestu prvovýstupců čelovkami. Podařilo se vše podle představ?

Ve světě hor asi hloupá otázka, ale někteří z vás si ji možná spojili s Annapurnou a legendárním prvovýstupem Francouzů Maurice Herzoga a Louise Lachenala, kteří se v roce 1950 jako první lidé postavili na vrchol osmitisícovky a navíc bez kyslíku.

Možnost lézt na „českém písku“ je výsada, kterou nám může tiše závidět celý lezecký svět. Klenotem je v tomto ohledu bezesporu Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály. Jak se v ní unikátní styl lezení vyvíjel, můžete zjistit díky dokumentu Petra Kašpara, který je on-line a zcela zdarma.

Je tady další cesta, která tvoří pomyslné schody k dnešnímu nejtěžšímu stupni lezení, kterým je 9b+. Prvním, kdo vylezl linii, která byla hodnocena za 8c+ a tudíž se po nějakou dobu stala nejobtížnější na světě, byl Angličan Ben Moon v roce 1990.