Ivo Petr

Odlehlé Lechtalské Alpy a jejich 100 km dlouhý ostrý hřeben jsou rájem pro turistiku. Doporučíme nejlepší vysokohorské túry a výstupy v tomto izolovaném koutu rakouských Alp.

Německé Alpy se pyšní řadou přírodní skvostů – od azurových jezer v bavorském předhůří přes majestátní vrcholy Zugspitze, Alpspitze nebo Watzmann až po méně známá zákoutí bavorských hor. Pojďte je s námi objevit!

Pestrá kombinace travnatých teras se skalnatými útvary připravila z výstupu na nejvyšší vrchol Gardských hor parádní a nesmírně zajímavý zážitek.

Dva velmi vysoké štíty ležící vedle sebe v těsné blízkosti najdeme v dlouhé severovýchodní rozsoše mezi údolím Valle di Solda a Val di Martello.

Tato túra je v rámci vysokých zaledněných hor Presanella zcela ojedinělá. Vede po východním okraji pohoří krásnou skalnatou krajinou a jak již název napovídá – „okruh kolem pěti jezer“ o nádherné „oči hor“ nebude nouze.

Monte Sernio představuje určitý prototyp hory se všemi „pé“. Tvarově krásný masiv, na který vede zajímavě vedená stezka zpestřená lehkým lezením, více jak fantastický rozhled na celé Karnské Alpy a Dolomity a v neposlední řadě na zájemce čeká kolmá, 400m vysoká západní stěna, kterou vede náležitě vzrušující „cesta“. K tomu všemu je třeba přičíst úžasně barevné okolí, kde stojí vedle sebe v dokonalé harmonii bílé zářící skály se zelenými polštáři luk a lesů. Co více si ještě přát?

Přírodní park Orsiera – Rocciavre /vyhlášený v r.1980 na ploše 11000 ha/ představuje nejsevernější část Kottických Alp – překrásné travnaté kopce se střídají s vysokými skalnatými štíty, v horských kotlinách se ukrývá několik smaragdových perel jezírek.

  Rocciamelone, autor: Lorenzo Rossetti Výstup na Rocciamelone je určen opravdu vytrvalým a nezničitelným turistům. Převýšení přes 3000m je krutou skutečností, se kterou se vyrovná jen hodně odolný milovník hor. Cesta je to však krásná a odměna v podobě neskutečného výhledu je dostačující záplatou za úmorný výstup.

Na italské straně „krále hor“ – Monte Bianco najdeme jen málo snadno dostupných turistických cílů. Hlavní alpský hřeben zde spadá svými impozantními jižními srázy, které jsou doménou především horolezců.

Cesta plná kontrastů – od vápencových věží Pressolana přes žulovou „tatranskou“ krajinu centrálních Orobských Alp s malými ledovci a jezery až po zelené obzory západní části v blízkosti Lago di Como s bujnou, již výrazně středomořskou vegetací.