Podle odborné literatury má být jeskynní systém Loupežnická-Pytlácká největším jeskynním systémem v oblasti Labských pískovců. Vítejte v podzemí.
Oblast soutoku Dyje a Moravy je místem tvrdých ochranářsko-lesnických střetů. Důvodem je plánované vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti. Co je vlastně Soutok zač?
Běžné klišé praví, že houbařit se dá během celého roku. Jenže hledejte houby, když je půl metru sněhu. Pokud se chcete předvést, hledejte bolcovitky. Řekneme vám jak na to.
Písecké hory nejsou turisticky příliš atakované. Jednoduchým testem zjistíte, že málokdo ví, kde vlastně leží. Ovšem pokud se zajímáte drahokamy, neměli byste píseckohorský lom U obrázku minout.
Zdálky vypadá Ostaš jako skutečná stolová hora odněkud z Venezuely. Nemá sice tak unikátní rostlinné a živočišné obyvatele, ani nevyniká extrémní nepřístupností jako Roraima – nejznámější ze stolových hor. To však neznamená, že by měla uniknout pozornosti pohodáře – pohoráře.
Je povodeň, která vyplaví jen pár sklepů a zasáhne lokálně malé území vůbec povodní? Samozřejmě. Dokonce bleskovou.
Lezci i milovníci skalních labyrintů Českého ráje vědí která bije. Sušky jsou přece zdejší Suché skály.
Návštěvníci Českého Švýcarska a Labských pískovců obdivují křivolaké kmeny borovic přežívajících na skalních věžích. Je legrační, že zatímco turisté je považují za nádherně romantický přírodní úkaz, ochranáři si na ně brousí zuby svých motorových pil.
Znáte Brdy? A už jste lezli po Černolických skalách? Pokud ne, tak máte nejvyšší čas.
Na Suchém vrchu někdy může být slušně vlhko, ale když spadne teplota pod -14 stupňů Celsia, úměrně tomu klesne vlhkost vzduchu. Nepomůže ani jasná obloha. Ta naopak jen podtrhuje třeskutý mráz. O to víc pak chutná výletní grog nebo svařák.