Mohutný zalesněný vrch severozápadně od Janských Lázní na jižním konci nejmohutnější krkonošské rozsochy vybíhající z masivu Českého hřbetu a Luční hory.
Bouda, ležící jižně pod vrcholem Přední Planiny, vznikla údajně již v 16. století – poprvé je ale zmiňována až v roce 1676.
Boudy se nacházejí na svahové louce pod Hraničním hřbetem mezi Dvorským a Medvědím potokem, severozápadně od Špindlerova Mlýna.
Vrchol s nápadnými žulovými bloky 3 km severozápadně od Horních Míseček na hraně Velké Kotelní jámy.
Horský hotel a významná křižovatka turistických cest nad hranou Labského dolu na jihovýchodním okraji Labské louky.
Výrazná hora Slezského hřbetu při hranici s Polskem, jižně od Sněžných jam a polské boudy Wawel. Je nejvyšším vrcholem západní části Krkonoš, zároveň čtvrtou nejvyšší horou u nás.
Zalesněný vrch kupovitého tvaru s příkrými svahy mezi Beneckem a Hořejším Vrchlabím, výrazná dominanta Vrchlabska.
Výrazný plochý vrchol mezi Studničnou a Černou horou západně od Pece pod Sněžkou.
Nejvyšším vodopádem je Pančavský, který spadá ze skalní hrany na okraji Pančavské louky hluboko do Labského dolu.
Potok, podél něhož vede jedna z naučných stezek Krkonošského národního parku.