Jitka Střihavková

Zřícenina hrádku se nachází na zalesněném srázu nad pravým břehem Úpy v Temném dole u Horního Maršova.

Nejvyšší hora české části Jizerských hor. Její vrcholek býval kdysi zcela zalesněn a od pradávna se tu setkávaly hranice Čech, Horní Lužice a Dolního Slezska. Podle mohutného smrku, u něhož stávaly hraniční tabule, se hoře také říkalo Tabulový smrk.

Asi 15 m vysoká žulová skála poblíž bývalé Hašlerovy chaty na Vysokém hřebeni nad Janovem nad Nisou. Ke skále odbočuje významová značka ze žlutě značené turistické trasy.

Nejmohutnější skalní skupina Středního Jizerského hřebene severně od osady Jizerka. Ve shluku balvanů se nachází poměrně velké skalní okno, které přispívá k tomu, že celý masiv z dálky připomíná panelový dům.

Asi 2 km severně od města Frýdlant se zvedá zalesněné návrší Frýdlantská výšina (také Resslův kopec), odkud vykukují tři věže – letecký maják, rozhledna a telekomunikační věž.

Turisticky atraktivní vodopády se nacházejí asi 2,5 km severně od obce Josefův Důl na říčce Jedlové.

Jedna z nejvýraznějších dominant Hejnického hřebene s vrcholovým, asi deset metrů vysokým skaliskem, ze kterého je nádherný panoramatický rozhled na celou centrální část Jizerských hor.

Též Čertův kámen – skalní vyhlídka se stupy a zábradlím nad obcí Josefův Důl, odkud je krásný výhled do údolí řeky Kamenice a zároveň i na boční hráz Josefodolské přehrady.

Skalní vyhlídku pod Jírovým kopcem JV od Tanvaldu zpřístupnili tanvaldští turisté až v roce 1974, kdy vrchol skály zabezpečili zábradlím. Do té doby skalisko sloužilo horolezcům, což dokládá zajišťovací kruh, nalezený ve spodní části stěny.

Hora mezi Libercem a Frýdlantem ve Frýdlantském výběžku. Na vrcholu, v těsné blízkosti česko-polské hranice, stojí šest větrných elektráren a torzo bývalého větrného mlýna holandského typu.