Arosa – Lenzerheide: lyžujeme se sluníčkem aneb Runda Lai

Od letošní zimy je areál spojen s menší a relativně odlehlou Arosou (dalších 100 km sjezdovek). Sem by vás zavezl vláček divukrásnou krajinou z Churu, ale pokud chcete lyžovat, co to dá, zvolíte zbrusu novou gondolu, která překoná údolí Urdental mezi vrcholovými hřebeny obou středisek za 5 minut. Jízda je to nádherná, protože pod vámi není nic než závěje prašanu v nedotčeném údolí. Snad jen pár oblouků od nenechavých lyžařů. Díky lanovce přes Urdental se letošní zimu zařadil areál Arosa – Lenzerheide mezi deset největších švýcarských středisek.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Okolo jezera Igl Lai jezdí tři linky skibusů, jeden z nich vás zaveze ke spodní stanici Val Sporz. Dvěma sedačkovými lanovkami se dostáváme až na jeden z vyhlídkových vrcholů areálu, Piz Scalottas (2323 m). Odtud vede celkem příkrá červená anebo se můžete spustit po novince areálu – značené žluté off-pistě téměř pod lanovkou. Pláň posetá jen tu a tam malými smrčky se pomalu mění v průjezd řídkým lesem, který nás nakonec vyvrhne zpátky u lanovky.

Posouváme se dál, lanovkou Pedra Grossa. Ve spodní části červené sjezdovky je měřený úsek pro průměrné lyžaře. Nám napadlo hodně sněhu, a tak si opět dáváme freeride zprava od lanovky. Následuje krytá sedačka Lavoz se svou černou i neznačeným freeridem pod lanovkou, sousední černá Cumascheals a nakonec nejdelší sedačka vedoucí pod hlavní vrchol, Stätzehorn (2575 m). Odtud si postupně dávám červenou, černou i žlutou a užívám si opravdu těžkých dlouhých sjezdů.

Je poledne a Runda Lai pokračuje na protilehlý kopec. Vesnička Parpan se díky spojení Lenzerheide a Arosy stala středobodem celého areálu. Právě tady začíná lanovka na Mottahütte s návazností na přejezdovou gondolu Urdenbahn. Parpan se ale proslavil i díky jedné z nejtěžších FIS tratí světa, sjezdovce „Silvano Beltrametti “. Už pátým rokem se tady v březnu pojede finále Světového poháru. Můžete si zkusit trasu SuperG, obřáku i slalomu. Ve spodní části je pak měřený úsek, na jehož svahu si můžou zazávodit zdatní amatéři.

Hlavním lákadlem východní strany Lenzerheide je černá a červená padající od lanovky Weisshorn-speed. Pokud jde o výrazný štít Rothornu (2865 m), ten lze doporučit jen zdatným freeriderům anebo těm, kteří se tu chtějí kochat tisícem vrcholků, kam oko dohlédne. Červená, vedoucí okolo hřebene galerií, je dosti nepohodlná i pro lyžaře a prknaři aby šli pěšky.

Arosa – freeride pro začátečníky

Dnes vyrážíme hned zrána do Arosy. Sluníčko po poledni zvolna odchází, času na pár sjezdů v Lenzerheide bude k večeru ještě dost. Největším lákadlem v Arose je vyhlídkový vrchol Weisshorn (2653 m) s panoramatickou restaurací. Zkušení freerideři se pustí přímo dolů. Lyžaři pak ocení černé i červené svahy směřující k lanovce Carmena. Ostatní svahy areálu jsou mírné, mezi sjezdovkami spoustu volného prostoru – bez stromků či skal. Tady se odváží na své první oblouky v prašanu opravdu každý.

Pár tipů pro nelyžaře, aby se v Lenzerheide rozhodně nenudili

Ne každé středisko myslí na maminky od dětí, babičky od vnoučat a lyžaře po zranění. O to více je potřeba ocenit, pokud tomu tak je. Vyrazte po značené cestě, která začíná u spodní stanice lanovky Rothorn I. Můžete zvolit buďto sněžnicovou variantu (vpravo od lanovky) nebo pěší (vlevo). Třemi dlouhými serpentinami se dostanete až k restauraci Scharmoin, kde si můžete dát sraz se svými blízkými a poobědvat. A potom se nechte vyvézt na Rothorn, úžasný vyhlídkový vrchol a strážce celého areálu.

Druhý výlet směřujte na západní stranu Lenzerheide. Vyjeďte z Val Sporz sedačkovou lanovkou a dojděte asi 15 minut do kopce k chaloupce Alp Fops. Místní chlapík tu přes léto pase krávy a vyrábí sýr, zatímco v zimě sem jezdí, aby hostil lyžaře a milovníky hor. Nabízí parádní polévku a výběr nejlepších místních sýrů a uzenin. Cestu zpátky zvládnete i po pár švestkovicích pěšky nebo na saních.

Pokud jste zrovna na aroské straně, najdete tu bezpočet chráněných a značených pěších tras vedoucích v nižších polohách přímo mezi sjezdovkami. Většina z nich začíná u dřevěného kostelíku u hřbitova. Vyjet gondolou na Weisshorn, poobědvat v panoramatické restauraci a po té sejít pěší trasou až dolů může být dalším nezapomenutelným zážitkem.

Večer skočte do lázní H2Lai. Místní sportovní centrum disponuje plaveckým bazénem, několika bazénky pro děti, tobogánem, světem saun a hlavně, což já mám nejraději, venkovním bazénem s horkou vodou a vířivkami. Není nic lepšího, než si po výletu nebo celodenním lyžování prohlédnout hory z bublající a pařící se vody!

Skilinie – trochu hravé soutěživosti

Nezapomeňte se poměřit sami se sebou i s kamarády. Většina vleků v Arosa Leznerheide vám měří počet kilometrů, celkové denní převýšení a taky vám uloží video ze sjezdu nebo slalomu. Zaregistrujte se na www.skilinie.cc.

Na svůj skipas můžete jezdit zdarma vlaky i poštovními autobusy na trase Chur – Arosa a Chur – Tiefencastel. Pokud se nedokážete utrhnout od lyžování, zastavte se v Churu alespoň při cestě domů. Toto nejstarší švýcarské město a biskupské sídlo vzniklo na křižovatce obchodních tras mezi Itálií a Svatou říší římskou. Dnešní kamenné domy starého města jsou dílem německých obyvatel, kteří město po požáru v 15. století znovu postavili. Hrázděné zdivo, malované fasády a mezi nimi pozdně gotické kostely s typickými švýcarskými zvonicemi jsou uzavřeny pomyslnou hradbou. Jediné, co uniklo požáru starého dřevěného města, bylo biskupské sídlo a románská katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Všimněte si, že presbytář je vychýlen z osy hlavní lodě. To proto, že správnému položení bránila skála.

Více informací o lyžování v Graubündenu najdete na cz.graubuenden.cz.