Andalusie: s lezečkami jihem Španělska

Že jste ještě neslyšeli o Jaénu nebo Cacínu? Lezkyně Edita Vopatová strávila v Andalusii skoro rok, takže má tamní skály prolezené křížem krážem. Kam tedy radí vyrazit?

Španělsko je úžasný kout světa, který musí přirůst k srdci snad každému. Já ho poprvé navštívila před víc než deseti lety. V té době jsem byla ještě dítě, ale už tehdy jsem cítila nějakou zvláštní energii, která vyzařovala z místních lidí, krajiny a teplého slunce. Zamilovala jsem si to tam a snila o tom, že bych tam ráda jednou žila. A pak během mého studia na vysoké škole přišli moji spolužáci s nápadem vyjet studovat do zahraničí v rámci programu Erasmus. Mohla jsem vyrazit do kterékoliv země EU, ale samozřejmě mě nejvíc lákalo Španělsko. Jedna z možností kam vyrazit bylo město Jaén, ležící v Andalusii. Kamarád lezec, který tam několik let žil, mi ho popsal jako ráj pro lezce, malebné městečko obklopené skalami a horami. Tím bylo rozhodnuto.

VE ŠPANĚLSKÉM RYTMU

Jen co jsem měla vyřízené všechny důležité povinnosti na místní univerzitě, začala jsem objevovat lezecké možnosti. Ve městě je poměrně dobrá boulderovka a kolem se nachází několik skvělých lezeckých sektorů. Místí lezci mě vzali srdečně do party, takže jsem s nimi ve skalách trávila dost času. Neuměla jsem skoro vůbec španělsky, a tak první měsíce byly dost náročné, ale člověk si rychle zvykne a španělština se dá pochytit celkem snadno.

Problém mi dělalo nastavit se na jejich španělský režim. Nebyl den, kdy bych nezaslechla známé fráze: „No pasa nada,“ (nic se neděje), „Mañana, mañana,“ (zítra) nebo „Tranquilo,“ (v klidu). Španělé mají dost klidný režim, pohodu a žádný stres, a na to já nejsem z Čech zvyklá. Občas to na mě byla až moc velká pohoda. Třeba když jezdili lézt, tak jen na tři nebo na čtyři hodiny, ne na celý den. Nebo na místo srazu dorazili o půl hodiny později a nebylo jim to vůbec trapné. Mentalita lidí je tam úplně jiná než u nás. Španělská energie a úsměvy na tvářích lidí mě nabíjely každý den, ale aby taky ne, když jim tam sluníčko svítí snad každý den. To je pak všechno veselejší.

PROFLÁKLÉ EL CHORRO

V Andalusii je nejznámější lezecká oblast El Chorro, ležící na severozápad od Malagy, tu určitě sportovní lezci znají. Je to hezké místo, ale kam se hrabe na jiné lezecké oblasti v Andalusii. Místní lezci se je snaží držet v utajení, protože nechtějí davy lidí ve skalách, jako se to často děje v Katalánsku. To chápu, sama mám taky ráda klid. Ale když přijdete do obrovské jeskyně plné cest a jste tam úplně sami, tak to na mě občas působilo trochu opuštěně a smutně. Lezení pro mě není jen o tom lézt těžké cesty, ale také být mezi lidmi, povídat si a prožívat s nimi okamžiky ve skalách. Prozradím vám několik krásných míst a lezeckých oblastí, kam byste měli zavítat při lezecké návštěvě jihu Španělska.

LEZECKÁ VŠEHOCHUŤ V JAÉNU

Tahle lezecká oblast se jmenuje podle blízkého města Jaén. Skládá se z několika lezeckých sektorů ležících do 15 km od města. Je skvělé, že lézt tam můžete podle vlastního naladění. Najdete tam převislou jeskyni s krápníky nebo třeba 300 m dlouhý skalnatý pás kolmého charakteru po lištách. Prostě Jaén nabízí všehochuť. Já tam žila deset měsíců, a i když jsem ve skalách trávila spoustu času, mám tam pořád co lézt. O dni odpočinku stojí za to podívat se na dominantu města, ohromnou katedrálu v centru, a na hrad ležící na kopci nad městem, odkud je úžasný výhled do okolí.

V Andalusii nejsou kromě El Chorra typická lezecká refugia, kde se lezci scházejí, takže kdybyste cokoliv potřebovali, je nejlepší se optat v místním rocodromu „Iclimb“ (boulderová stěna, otevřeno po – pá 10:30 – 13:30 a 17 – 22:30). Nachází se v centru města Jaén a můžete tu za dvacet eur koupit lezeckého průvodce. Pracují tam místní lezci, ale nemluví anglicky, takže kdybyste potřebovali nějaké bližší informace od nich, musíte si připravit slovníček. To platí v celé Andalusii. Lidé neumějí anglicky nebo se stydí mluvit, takže raději dělají, že nerozumějí.

A teď něco o lezeckých oblastech v Jaénu. Lezecký průvodce jich uvádí něco přes dvacet. Za sebe můžu doporučit: Reguchillo, Otiñar, Cuevas Negras, Fronton, Sur a Mella. Záleží na tom, jakou obtížnost cest vyhledáváte a jestli máte rádi lezení na sluníčku, nebo ve stínu.

TECHNICKÉ REGUCHILLO

Největší perla a nejvíc navštěvovaná oblast je Reguchillo. Jedná se o dlouhý pás skal, který je vysoký kolem 60 metrů. Je to dost impozantní místo s krásným výhledem na protější kopec, na který si určitě vyšlápněte. Za dobré viditelnosti z něj uvidíte zasněžené kopce Siera Nevady. Reguchillo se nachází pět minut cesty autem z Jaénu a parkovat se dá hned za vesnicí Jabalcuz. Lezci nechávají svá auta zaparkovaná buď u silnice se zeleným pruhem pro pěší pod oblastí, nebo vyjíždějí prudký kopec až pod skály. Do nejvzdálenějšího sektoru je to chůzí 35 minut ze spodního parkoviště.

Lezení je kolmější a technické, ale najít se tam dá i převis. Skála je neoklouzaná a nejčastěji tam najdete lišty a občas nějaký krápník. Pro lezce, lezoucí cesty od 5 do 7a, doporučuju spodnější sektory oblasti Frontal až k sektoru Curvilla. A pro ty, kteří by rádi těžší cesty, jsou ideální sektory Bolo a Heavy Metal. Je to opravdu veliká oblast s velikým rozptylem cest až do obtížností 8c.

Důležité je mít s sebou lano dlouhé 80 m, minimálně 18 expresek a radši i helmu, protože občas padají shora kameny, které shazují pasoucí se kozy. Oblast je vhodná za chladného počasí, protože tam od 12 do 17 hodin svítí sluníčko, na kterém se člověk během zimy příjemně ohřeje. Ideální období na návštěvu je prosinec až březen.

PŘEVISOVÉ ELDORÁDO V OTIÑARU

Ráj pro lezce, lezoucí cesty kolem obtížnosti 8a a výš, je Otiñar. Veliká jeskyně plná krápníků a splazů je ideálním místem pro ty, kteří mají rádi lezení v převisech. Skvělá pomůcka, kterou místní lezci používají, je chránič kolena, tzv. knee pad, který vám umožní snazší zakládání kolen za krápníky bez odřenin a děravých kalhot.

Oblast je čtvrt hodiny cesty z Jaénu v krásném údolí Monte de Sierra. Někoho ale může zaskočit prostředí, ve kterém se skála nachází. Leží totiž na soukromém pozemku, který slouží jako ohrada pro ovce, takže jejich trus tam občas silně zapáchá. Nesmí vás to ale odradit, protože lezení tam je opravdu unikátní! Majitel pozemku lezení toleruje, jen zakázal vodit do skal psy. Jeskyně je celý den ve stínu, takže za teplého počasí se leze právě tady. Ideální období na návštěvu je od října do dubna.

Parkuje se na levé straně silnice, po které přijedete z Jaénu. Potom půjdete doprava do kopce po cestě, kde je cedule soukromý pozemek, a po pěti minutách dojdete do oblasti. Z parkoviště se dá taky dojít ke zřícenině hradu Otiñar, odkud je hezký výhled do údolí a na veliké skalní stěny, na kterých vedou vícedélky. Vylézt si nějakou z nich určitě doporučuju!

Další sektory v oblasti Jaén, které stojí za návštěvu, jsou: Cuevas Negras, Fronton, Sur a Mella. Jsou to o něco menší sektory, ale jedná se taky o kompaktní skálu se spoustu hezkých cest.

PUSTÁ KRAJINA KOLEM CACÍNU

Pojďme se podívat ještě do oblasti Cacín, která se nachází na jižní straně pohoří Sierra Nevada. Jedná se o údolí plné skal, které dosahují výšky až 40 m a na nichž vede přes sto cest v obtížnostech 5c – 8c. Skály jsou víc kolmé než převislé a občas se mezi lištami a dírkami objeví i krápník. Největší a nejznámější sektor se jmenuje Sector Principal; rozkládá se hned po pravé straně v údolí. Na oblasti mě zaujala hlavně okolní krajina. Roste tu málo stromů, kopce jsou holé, a tak působí krajina pustě. Připadala jsem si tam jako v savaně.

Příjezd je z vesnice Fondón, kde je možné si na náměstí nabrat pitnou vodu z kašny. Po 50 metrech za vesnicí odbočíte na cestu Camino de las Cartagenas, která se po chvilce promění v prašnou cestu, po níž pojedete ještě 2 km. Pak uvidíte po pravé straně zbytky zdi baráku a za ním se po 50 metrech parkuje na pláni, kde můžete i přespat. Do skal půjdete po vyšlapané pěšině pořád do mírného kopce směrem k údolí. Po 25 minutách dojdete k prvnímu sektoru.

Tištěný lezecký průvodce pro tuhle oblast neexistuje, ale na stránce toskkajara.com najdete průvodce v elektronické podobě. Nebo se ve skalách optejte místních lezců. Oblast je vhodná přes zimu za chladného počasí, protože hodně sektorů je otočených na jih.

A KAM DÁL?

Na půl cesty mezi Jaénem a Granadou leží přímo u dálnice hodně vychvalovaná oblast Cueva de Poloria. Několik lezeckých oblastích je taky v okolí historické Granady: nejznámější jsou Cogollos de la Vega, Los Cahorros a Piñar. Po cestě mezi městy Granada a Malaga leží skvělá oblast Villanueva del Rosario, kde vede známá cesta Chilam Balam (9b). Z druhé strany kopce se nachází další pěkná oblast Villanueva del Cauche. Na jih od pohoří Sierra Nevada potkáte taky oblast Los Vados.

Celý můj pobyt ve Španělsku byl pro mě veliký zážitek. Jsem moc ráda, že se věnuju právě lezení, které je spojené i s cestováním. Vnímat jinou kulturu, poznávat nová místa a lidi, to k tomu patří.  Článek byl zaměřený především na lezení, takže španělskou kulturu si každý musí zažít sám. Věřím, že z ní budete nadšení!