Alpské chaty – jaké ubytování nabízejí?

Jen na území Rakouska najdete víc než 500 chat. Vlastní je rakouský a německý alpský svaz (OEAV – Oesterreichischer Alpenverein a DAV – Deutscher Alpenverein), případně další alpské spolky (Naturfreunde, Österreichischer Touristenklub). Celkově je na těch, které patří Alpenvereinu, k dispozici 33 600 lůžek, v součtu je to každoročně 1,2 milionu nocležníků. V Rakousku je tak Alpenverein největším poskytovatelem ubytování – hotelové řetězce nechává daleko za sebou. Protože v Alpách není nad hranicí lesa rozšířená praxe kempů, tábořišť a většinou ani možnost legálního přespání pod stanem (pravidla se liší podle země i regionu, výjimku tvoří nouzový neplánovaný bivak, který je povolen), zůstává přespání na chatě nejjednodušší možností jak naplánovat trek nebo lezení v Alpách.

Letní sezona

Alpské chaty nejsou otevřeny celoročně. Sezona začíná v červnu, výjimečně v květnu nebo až v červenci, a trvá jen několik měsíců, do konce srpna nebo září. S otevřenou alpskou chatou se můžete setkat i v říjnu. Otevírací doba je závislá na zdrojích vody, možnostech zásobování a v neposlední řadě také na počasí. Pokud je v Alpách až do konce června vysoká sněhová pokrývka, nejsou chataři schopni chatu na letní provoz dříve připravit. A pokud je léto chudé na srážky, může dojít pitná voda a chataři jsou naopak nuceni chatu uzavřít dřív. Když nemá chata k dispozici pramen, může příprava jednoho litru pitné vody stát až 5 €. Chatařovi ale uděluje provozní řád povinnost naúčtovat si za něj maximálně 3 €.

Chaty alpských svazů stojí často ve vyšších nadmořských výškách a dostanete se k nim jedině pěšky. Kvůli špatné dostupnosti je omezeno i zásobování – některé využívají lanovku, mnohé jsou odkázány jen na vrtulník. Při jednom letu helikoptéry je možné transportovat zhruba 700 kilogramů proviantu, většinou potřebuje chatař doplnit zásoby po třech až čtyřech týdnech. Za sezonu se na chatě spotřebuje 5 až 15 tun potravin, navíc se dopravuje i materiál určený k topení a dalšímu provozu. V závislosti na dosažitelnosti chaty se tak můžou náklady na dopravu všeho potřebného vyšplhat ročně k částkám 8 000 – 14 000 €.

Ceny za přenocování, stejně jako komfort ubytování, se výrazně liší od klasických hotelů. Ne všechny chaty nabízejí dvoulůžkové pokoje. Nejčastější je společná noclehárna – tzv. Matratzenlager. K dispozici je každému deka a polštář. Povinností návštěvníka je mít vlastní hygienickou látkovou vložku – tzv. bílou paní. Jednoduchý bavlněný (levnější a těžší) nebo hedvábný (lehčí, ale dražší) pytel zvýší tepelný komfort a šetří životní prostředí. Není nutné, a ani technicky možné, po každém turistovi deky prát. Můžete se setkat i s vtipnou vychytávkou – místo speciální bílé paní si někteří vozí klasické povlečení na peřinu.

Ve společné noclehárně může podle tarifního řádu Alpenvereinu stát nocleh maximálně 12 € na osobu a noc. Pokud nejste členy alpského svazu, připlácíte si většinou 10 – 12 € navíc. Jako členové rakouského alpského svazu máte nárok na zvýhodněnou cenu za ubytování na chatách i v jiných alpských zemích – Švýcarsku, Itálii, Francii, Slovinsku a Německu. Jen pozor – chata musí být opět ve vlastnictví alpského svazu, slevu nelze očekávat na chatě soukromé.

Ekologicky

Cokoli, co po sobě na horské chatě zanecháte, je třeba dopravit dolů do údolí. Odpad nemůže v horách zůstat a zároveň u chat jen výjimečně najdete odpadkové koše a popelnice. Proč? Všechno, co neodneste vy sami, dopravuje zpátky vrtulník. Provoz alpských chat není obecně levnou záležitostí – za posledních 10 let bylo do opatření souvisejících s životním prostředím investováno více než 93 milionů eur. Záměrem investic je ekonomičtější a hospodárnější provoz chat a inovace používaných technologií. Například fotovoltaické články se na chaty instalují už od roku 1982.

Rekordy

Nejmenší chatou je s pouhými devíti lůžky Rochjacherhütte ve Vysokých Taurách. Naproti tomu rekord v nejvyšším počtu lůžek drží Rappenseehütte v Allgäuerských Alpách s 304 lůžky. Nejvýš položenou chatou v Rakousku je ve výšce 3277 m Brandenburger Haus v Ötztalských Alpách. Naopak Hohensteinhütte je se svými 101 m nadmořské výšky nejníž položená chata, najdete ji ve Weserberglandu. Nejstarší chatu hledejte v Kitzbühelských Alpách. Bochumer Hütte byla postavena už v roce 1832, naproti tomu Olpererhütte v Zillertalských Alpách stojí pouhých 8 let, od roku 2007.

• pozvání na české hřebenovky,
• rozhovor s Davidem Švejnohou o mizejícím světě přírodních kmenů,
• články o vybavení pro trekování
• novinky outdoorového vybavení
• a mnohem více.

Tento článek vyšel také v časopise Svět outdooru 1/2015 s přílohou o běhu v přírodě. V tomto čísle najdete: pozvání na české hřebenovky, rozhovor s Davidem Švejnohou o mizejícím světě přírodních kmenů, články o vybavení pro trekování novinky outdoorového vybavení a mnohem více. Časopis je zdarma ke stažení zde.

Tradice alpských chat

Tradice chat je v Alpách dlouhá. Jsou cenově dostupné a umožňují putování po Alpách nalehko bez vybavení spacákem a stanem. Pokud jste členy Alpenvereinu, nemělo by se stát, že by vás na alpské chatě nenechali přenocovat (jiná situace nastane, pokud dorazíte např. v poledne, chata je plná a další je vzdálená hodinku chůze). Každopádně je vždycky lepší rezervovat si nocleh dopředu. Při nejhorším složíte hlavu např. v jídelně – na chatách platí po 22. hodině noční klid. Správci chat smějí předem zamluvit nejvýš 75 % míst ke spaní, zbytek se obsazuje předem neohlášenými horaly.

Na chatách se také vaří – pro členy Alpenvereinu je povinnost nabízet jedno teplé jídlo za maximální cenu 8 €. Najdete ho pod heslem „Bergsteigeressen“ (tzv. jídlo pro horaly). Teplé jídlo musí být k dispozici od 12.00 do 20.00. Na všech chatách bez výjimky platí zákaz jakékoli manipulace s otevřeným ohněm (vařič, cigarety), na některých se smí používat vařič ve speciální, k tomu určené místnosti. Na jiných je zakázáno i vaření v okolí chaty (v oblasti národních parků) a je nutné využívat nabízenou snídani, případně polopenzi.

Alpské chaty nejsou jen útočištěm při únavě nebo nepřízni počasí. Jsou tu pro všechny, kteří chodí do hor a neradi se stále vracejí do údolí. Můžete v nich sdílet své zážitky, potkávat přátele, plánovat další túry, dobře se najíst i napít. Patří k Alpám stejně samozřejmě jako východy a západy slunce.