Odjezd na expedici se nezadržitelně blíží a já jsem vám slíbil článek o tom, jak pokračuje náš trénink.
Ještě bych chtěl upozornit na změnu v itineráři expedice. Museli jsme z časových důvodů vypustit aklimatizační výstup na Pik Majakovskij (6096 m). Důvodem jsou mé přijímačky do navazujícího studia, jejichž termín (28. 6.) jsem se dozvěděl až po zakoupení letenky. Martin tedy odletí do Dušanbe 26. 6. a já 30. 6. Na hlavní cíl expedice – Noshaq (7492 m) to nemá vliv.
Tréninkový týden ve druhé a třetí etapě
Podstata a složení tréninku zůstalo stejné jako u minulého článku. Až na pár výjimek. Přidal jsem jednu tréninkovou jednotku v podobě běhu a také zvětšil objem. Na hory jsme chodili s Martinem se zátěží. Takže to vypadalo následovně:
3 x 13,5 kilometrů běh
To, co mi na začátku dělalo problémy, se proměnilo v dobrou zábavu. Minule jsem psal, že jsem desítku zaběhl za 47 minut. Po 8 týdnech běhání mi to nedalo a zkusil jsem to znova. S docela velkou rezervou v první třetině jsem se dostal na 0:44:00,6. Takže přišlo zlepšení o více než tři minuty. Tento týden jsem si chtěl dát třetí test s tím, že by bylo fajn se dostat na čas kolem 0:42:30. Jenže po roháčských galejích (středa) nějak nejsem schopný 
, dále vysvětlím.
2x posilování s vlastní váhou
Řekněme, že jsem cvičil tak, aby horní část těla nezakrněla. Takže jak už jsem psal minule, trénink obnášel kliky, shyby, cvičení na TRX apod.
1x výšlap
Tady se musím přiznat, že jsem nedodržel průměr jeden výšlap týdně. Mohly za to státnice, které mi sežraly hodně volna, a dával jsem přednost běhání, které zabralo méně času. Takže nakonec to vycházelo na jeden výšlap každé dva týdny. Přípravu jsme s Martinem zakončili tento týden testíkem v západních Tatrách.
Jinak řečeno přechodem celého roháčského hřebene (Liliové sedlo – Huty, stoupání 3600 metrů, sestup 4600 metrů) za 15 hodin a 45 minut. Bylo to peklo ve 30 stupňovém vedru s 10-12 kilovým batohem. Vypil jsem 6,5 litru vody a příroda zavolala jen jednou, takže si asi dokážete představit, jak jsme se potili. Šlo o hodně těžký profil, ale křeče nebo jiné svalové problémy se nedostavily. Takže předpokládám, že po fyzické stránce jsme dostatečně připraveni. Nohy bolely ještě včera, takže proto jsem vypustil ten běh na čas, možná to před odjezdem ještě zaběhnu a dám echo na facebooku.
Teď ještě zvládnout výšku, vlastní hlavu a mít i trochu štěstí.
Držte palce a sledujte průběh expedice jak na pohora.cz, tak na našem facebooku! Budete „zásobováni“ čerstvými zprávami přes satelitní telefon zhruba každé tři dny.
Expedice by se rodila jen těžko bez pomoci našich sponzorů:
