Adrenalin v Peru: průzkum jeskyně Huagapo a po stezce Indiana Jonese

Přibližně šest hodin jízdy východně od hlavního města Limy se objevíte v horské osadě Huagapo. Zde si můžete zakoupit typické suvenýry v podobě barevných brašen, čepic a upomínkových předmětů. Nejčastějším vzorem jsou lamy, které o kousek dál můžete potkat v živé podobě – ať už se jedná o lamy či alpaky.

Prohlédněte si fotogalerii k článku…

K obědu lze ochutnat místní specialitu: velkou vařenou kukuřici se sýrem (choclo con queso) jako předkrm a smažený pstruh s rýží a sladkým bramborem (trucha con patatas) jako hlavní chod. K pití dostanete muňu = čaj z místní bylinky, k dostání je ale i čaj z koky.

Plačící jeskyně Huagapo

Po gastronomickém zážitku stačí obléct neoprén, gumáky, helmu a čelovku a vydat se k hlavnímu vchodu do jeskyně Huagapo. Název jeskyně, kterou západní osadníci objevili poprvé v 18. století, v původním jazyce Quechua znamená plačící jeskyně. Jméno tato rozlehlá jeskyně získala podle podzemního ledově studeného pramene, který vytéká z jeskyně a v jejím ústí tvoří malebný vodopád. Celková velikost  Huagapo zatím není určena, patří ale zřejmě k největším jeskyním na světě.

Kousek od mohutného hlavního vchodu se objevíte u mostku. Dál cesta vede korytem ledově studené řeky, ze začátku po kolena, ale po chvíli je třeba se zanořit až po hrudník. Během chvíle začíná přicházet odměna – všude kolem vás obklopí nádherná krápníková výzdoba. Celá kilometrová trasa korytem říčky se dá podle velikosti skupiny urazit za dvě až čtyři hodiny.

S naší skupinou jsme ještě odbočili do horního systému, kde nás čekali další a další krápníky, které připomínali svým tvarem elegantní záclonovou výzdobu. U konce naší odbočky, po překonání částečně lezeckého úseku, nás čekala průzračná tůňka. Chlapům to nedá a s krápníky fotí opravdu zajímavé momentky.

Pokud se necháte jako my tak okouzlit podzemní výzdobou, že z jeskyně vylezete až za svitu hvězd, o nocleh se bát nemusíte. V osadě jsou velmi přátelští, stan si můžete postavit na velké louce, pozor musíte dát jen na lamí exkrementy. Večer jsme strávili opékáním vlastních špekáčků na ohni, což je typický český zvyk a nikoho u nás moc nepřekvapí, ale kupodivu pro místní se jedná o velký zážitek.

Džunglí po stezce Indiana Jonese

Ráno jsme se přesunuli do městečka La Merced, které je pouhých 800 výškových nad mořem. Pokud je horko dá se po cestě navštívit několik vodopádů a příjemně se osvěžit v průzračných ledových tůňkách. Po zhruba tříhodinové cestě jsme zahnali hlad v místní restauraci. Jídlo se dá koupit od 20 do 30 soles (zhruba 160 až 240 Kč), což je na české poměry poměrně hodně. Pokud se chcete najíst levně, stačí se vydat na tržiště kousek od centra, kde můžete ochutnat různé džusy a pochoutky z ovoce, ale také klasické kuře s rýží (pollo con azzor). Ceny jsou o dost přátelštější.

Pár minut jízdy od La Merced se nachází vesnice Kimiri, kterou obklopuje džungle. Po přejití mostu Quimiri vás čeká přibližně čtyřicetiminutová procházka ke korytu řeky. Na začátku trasy po vás budou chtít poplatek za vstup, na oplátku můžete nastudovat plánek okruhu s názvem Stezka Indiana Jonese. Na tuto výpravu je dobré obout boty do vody, protože chůzi ve vodě se určitě nevyhnete. My jsme zvolili ještě doplňkovou výbavu v podobě helem a lana do skupiny.

Trasa stezky pojmenované po filmovém dobrodruhovi vede proti proudu řeky. V některých místech se vám do cesty postaví dřevěné žebříky a lávky, někdy se vodopády obchází po břehu. Na konci vás čeká asi osmimetrový vodopád, od nějž se pomocí lana a okolních stromů vyšplháte vpravo na cestu, po které se dostanete opět na začátek okruhu.

Stezka Indiana Jonese vás provede džunglí, která vás při prvním setkání překvapí množstvím zvláštních zvuků všude kolem, vysokou vlhkostí, díky níž se vám vše lepí na tělo a také bujnou vegetací zářící pestrými barvami. Když budete mít štěstí jako my, na cestě zpět se vám třeba podaří potkat liánu, na které se i pohoupete.