7 „největších“ lezeckých úspěchů roku 2015

Osobně si myslím, že tvořit žebříčky, hodnotit a seřazovat výkony v tak pestrém a především proměnlivém světě, jakým lezení a horolezectví obecně je, slouží spíše ke komerčním účelům a nikdy to nemůže být objektivní. Každopádně následující výčet sedmi výkonů, podle magazínu „Rock and Ice“, stojí za přečtení, jelikož každý z nich v nějakém ohledu, či aspektu posunul lezení buďto o kousek výš, anebo jeho spektrum opět trochu přikořenil, přibarvil, rozšířil, prostě mu dodal šmrnc.

Daniel Woods boulder „The Process“ (V16)

17. ledna 2015 se Danielu Woodsovi podařilo dokončit boulderový projekt v kalifornském Bishopu, přesněji řečeno v oblasti Buttermilks. Woods jej pojmenoval „The Process“ a navrhl obtížnost za V16 (Fontainebleau – 8C+), což je momentálně nejvyšší stupeň obtížnosti na boulderingové škále. Takové bouldery jsou ve světě všehovšudy jen čtyři.

Ueli Steck si opět přisvojil rychlostní rekord na Eigeru

V roce 2007 horolezecký svět ohromil do té doby veřejnosti ne až tak známý Švýcar Ueli Steck, kterého média přejmenovali na „Swiss Machine“ poté, co doslova proběhl severní stěnou Eigeru za 3 hodiny a 54 minut. O rok později čas stlačil na 2 hodiny a 47 minut. Stále však cítil rezervy, jak jinak si vysvětlit jeho další návrat do stěny, a 16. listopadu 2015 svůj čas vylepšil znova na 2 hodiny a 22 minut. Kromě rezerv jej určitě dráždil výkon krajana Daniho Arnolda, jehož čas v severní stěně Eigeru měl hodnotu 2 hodiny a 28 minut (2011). Švýcar si pro svoji vertikální běžeckou dráhu vždy vybral klasiku – Heckmaierovu cestu (ED2, 1800m, r. 1938).

Stanhope a Segal přelezli volně cestu „Tom Egan Memorial Route“ za 8b+

Po čtyřech letech a celkově 100 dnech ve stěně skončila jedna velká sága, jejímiž hlavními protagonisty byli Will Stanhope a Matt Segal. Těm se loni podařilo volně přelézt cestu „Tom Egan Memorial Route“ Daryla Hattena a Johna Simpsona z roku 1978, jejíž obtížnost se poté vyšplhala na závratných 8b+. Linie se nachází ve východní stěně vrcholu Snowpatch Spire (3084 m) v  žulovém pohoří  Bugaboos (Britská Kolumbie, Kanada) a má 13 délek. Jejich úspěšný pokus trval 4 dny (11. – 14. dubna 2015). Jedná se tak o jeden z největších dokončených projektů, co se horského bigwallového lezení týče.

Sólo výstup na Cerro Torre Marc-André Leclerca

22letý Kanaďan přelezl sólo 1200 metrů dlouhou „Corkscrew“ (6b+, A1).  Rolando Garibotti, muž jenž vytvořil průvodce pro patagonský „Chaltén Massif“, ve kterém se Cerro Torre nachází, po výstupu prohlásil, že se jedná o novou generaci výstupů, do které spadá pouze prvovýstup severním pilířem Renata Casarotta na Fitz Roy z roku 1979. Hodnotu Leclercova výstupu zvyšuje ještě skutečnost, že mu nepřály podmínky: „Celou předchozí noc pršelo, byl jsem totálně promočený, protože mi ve výbavě scházel jak stan, tak žďarák“, přiblížil podmínky mladý Kanaďan. Ve spodních partiích cesty se tedy musel vyrovnat s vlhkou skálou a v těch vyšších naopak s tenkou ledovou glazurou, která chyty a stupy pokrývala: „Když už to bylo opravdu na hraně, tak jsem se prostě zastavil, dal si do uší sluchátka a čekal, než mi slunce roztopí cestu vzhůru“.

Adam Ondra a jeho flash boulderů „Jade“ (V14) a „Don’t Get Too Greedy“ (V13)

Ve výčtu výkonů roku 2015 nemůže opět chybět ani Adam Ondra, který pouhý den poté, co získal třetí místo na závodě světového poháru v americkém Vailu, přelezl stylem flash výše zmíněné bouldery „Jade“ a „Don’t Get Too Greedy“.

Dave Graham, autor těchto boulderů, jen nevěřícně kroutil hlavou a vzýval Ježíše poté, co mu Adam v pár vteřinách přelouskal obě linie. Do této chvíle se nikomu nepodařilo přelézt stylem flash (zjednodušeně – přelezení na první pokus) boulder o obtížnosti V14.

Prvovýstup na Mount Waddington

Za dva dny se trojici Paul McSorley, Mayan Smith-Gobat a Ines Papert podařil prvovýstup jihozápadním pilířem na kanadský Mt. Waddington (4019 m). Osm set metrů dlouhý (20 délek) mixový výstup o obtížnosti 5.11+ WI3 M5 ED1 zakončili 18. srpna. Do té doby se o linii pokoušeli ještě dva jiné týmy.

Volné přelezení „Dawn Wall“ za 9a na El Capitanovi

Asi už jen zkráceně, protože o tomto výkonu toho bylo napsáno a namluveno spousta (mimo jiné také na pohora.cz). Zkrátka, dva Američani Kevin Jorgeson a Tommy Caldwell přelezli volně cestu „Dawn Wall“ na El Capitana. Její obtížnost je závratných 9a, což z ní dělá nejobtížnější bigwallový přelez, aspoň co se škály týče. „Dawn Wall“ má 27 délek, z nichž dvě byly za 8b+ a jedna za 9a. S přestávkami a několika návraty strávili tímto projektem neuvěřitelných sedm let. Závěrečný pokus jim zabral 18 dní (28. 12. 2014 – 14. 1. 2015).

S využitím rockandice.com