Právě před 55 lety, 29. května 1953 vystoupili na vrchol nejvyšší hory světa nepálský Šerpa Tenzing Norgay a Novozélanďan Edmund Percival Hillary.
Od 20. let dvacátého století se vrchol pokusilo zdolat několik expedic. Většinou dosáhli výšky kolem 8400 metrů. V roce 1924 se možná podařilo dobýt vrchol Mallorymu a Irvinovi. Naposledy byli viděni 8. června. Nevrátili se a tak se nedá s jistotou určit zda vrcholu dosáhli. V roce 1933 byl níže na hřebenu objeven Irvinův cepín a roku 1999 tělo Malloryho, což naznačuje spíše jejich neúspěch…
Následovaly další pokusy. (Trasy výstupů byly předurčeny politickou situací. Nepál byl od poloviny 19. století až do roku 1949 pro západní cizince uzavřen. Tibet pak od roku 1950 do roku 1980.) Bylo otázkou prestiže, která expedice a tím i země střechu světa dobude. Nejprve se 26. května pouze 100 metrů pod vrcholem otočila dvojice Tom Bourdillon a Charles Evans, a tak dostali příležitost další členové expedice.
Úspěch Hillaryho s Norgayem
29. května 1953 v 11:30 nepálského času stanuli na vrcholu Everestu první lidé. Šlo o členy britské expedice: Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský šerpa Tenzing Norgay.
Další rekordy
Od té doby následovali další úspěšné i neúspěšné výstupy a pokusy stát se alespoň v nějakém ohledu „prvním“: roku 1975 stanula na vrcholu první žena – Japonka Junko Tabei. V roce 1978 byla první Evropankou (třetí ženou) na Everestu Polka Wanda Rutkiewicz. Ve stejném roce Ital Reinhold Messner (který také jako první zdolal všechny osmitisícovky) a Rakušan Peter Habeler uskutečnili první výstup bez použití kyslíkového přístroje. Další výzvou byl zimní výstup, který se poprvé podařil polské expedici 17. února 1980. Na vrchol se dostali Leszcek Cichy a Krzystof Wielicki. Téhož roku v srpnu se povedl Messnerovi první sólo výstup – měl s sebou jen batoh s nejdůležitějšími věcmi vážící 20 kg. Byly vyzkoušeny nové varianty tras a k hoře dorazili komerční výpravy. S tím se jak množství odpadků tak počet úmrtí značně zvýšil.
Před koncem 80. let docházelo k hojnému vymýšlení různých rekordů a novinek jako např. seskok padákem, sjezd na lyžích či živé vysílání z vrcholu Everestu. Roku 1998 vyšplhal na vrchol první postižený horolezec (amputovaná noha) Američan Tom Whittaker a následně i Novozélanďan Mark Inglis(amputované obě nohy). Na Everestu už proběhla i svatba (2005). Nejstarším vystoupivším jedincem byl roku 2003 sedmdesátiletý Japonec Yuichiro Miura. V roce 2006 však byl překonán o tři dny starším Takao Arayamem. Yuichiro Miura se zařekl, že Everest znovu pokoří ve svých 75 letech, což se mu letos povedlo, ale byl těsně předběhnut 77letým Nepálanem – Minem Bahadurem Sherchanem. Nejmladšímu člověku na vrcholu bylo 15 let a jednalo se o nepálského šerpu. Prvním Čechem na vrcholu byl v roce 1991 Leopold Sulovský.
Skoro by se mohlo zdát, že Everest dnes už zdolá každý. Bohužel si to někteří opravdu myslí a jsou ochotni zaplatit cestovním kancelářím obrovské sumy, jen aby se zařadili mezi vyvolené. Nesmíme však zapomínat, že jde stále o nejvyšší horu světa a ač není nejtěžší, jde i zde o život. A tak i přes přesnou techniku, díky které už počasí tak často nepřekvapí, umírá na Everestu lidí ročně několik.
Většina pokusů o výstup se uskutečňuje během dubna a května před letní monzunovou sezónou. Nicméně k pokusům o výstup dochází i po letní monzunové sezóně v září a říjnu. Výška sněhové pokrývky činí takové výstupy mnohem obtížnějšími.