Pokračování článku o získávání a uchování elektrické energie v divočině a na cestách. V tomto pokračování jsem se zaměřili na sluneční energii a solární panely.
Energie ze slunce
Nevýhodou baterií a powerbank je, že poskytnou energii jen do vyčerpání své kapacity. Pokud se chystáme na výpravu úplně mimo dosah elektrické sítě, kdy už by pokrytí předpokládané celkové spotřeby elektrické energie náhradními bateriemi a/nebo několika powerbankami nedávalo cenově i hmotnostně smysl, musíme hledat dál. Budeme potřebovat nezávislý a opakovaně použitelný zdroj energie z některého z „obnovitelných“ zdrojů. Když pomineme více či méně obskurní a spíš míň než víc v outdoorové praxi použitelné varianty dobíjení pomocí přenosných větrných turbín, mechanického dobíjení klikou, vodíkových článků, vodních turbínek nebo tepelných výměníků integrovaných do vařiče, zbývá nám jako nejlépe využitelná – sluneční energie.
TIP: Další praktické rady ohledně dobíjení a využití techniky v outdooru najdete na www.SvetOutdooru.cz v sekci Rady.
Jak to funguje?
Na trhu už jsou delší dobu komplexní řešení pro outdoorové použití, která se dají poskládat přesně podle konkrétních potřeb a která jsou dostatečně vyzkoušená a skutečně funkční. Pokud sladíme použité konektory, můžeme naše zařízení nabíjet z fotovoltaických panelů přímo. Mnohem praktičtější je ale řešení v podobě powerbanky konstruované pro nabíjení ze slunečního záření a kapacitně odpovídající našim potřebám a možnostem fotovoltaického panelu. V praxi tedy většinou přes den dobíjíme ze slunce powerbanku a večer a v noci pak z ní dobíjíme naše zařízení. Pro úplnost je třeba uvést, že outdoorové powerbanky pro dobíjení ze slunce se dají samozřejmě nabíjet i z běžné zásuvky nebo 12V adaptérem v autě nebo třeba na lodi.
Všechno je dostupné v outdoorovém provedení, to znamená, že powerbanky jsou odolné a utěsněné proti vodě, případně úplně vodotěsné, fotovoltaické panely jsou také odolné, skládací vícedílné, nebo i ohebné. Nabízejí možnosti variabilního uchycení – na batoh, palubu kajaku, na stan apod., případně mají integrovaný stojánek umožňující vhodné nastavení vůči slunci. Existují přenosné panely různých velikostí a zjednodušeně platí přímá úměra mezi velikostí panelu a jeho výkonem.
V outdoorové oblasti se používají výhradně monokrystalické panely, oproti polykrystalickým panelům, častějším pro stacionární instalace. Nejvyšší účinnosti dosahuje panel při nastavení vůči slunci v úhlu 90 o. To v praxi není vždycky úplně dobře možné, pomůže nějaká forma indikace aktuální účinnosti nabíjení přímo na panelu, která nám usnadní nastavení nejlepší polohy. Vhodnou velikost panelu budeme volit podle kapacity powerbanky. Výrobci mají k dispozici orientační tabulky, udávající průměrnou dobu nabití konkrétní powerbanky daným panelem. Jednotlivé panely se dají i řetězově spojit, a tím násobit i rychlost nabíjení. Posledním trendem je především odlehčování panelů a zvyšování jejich účinnosti.
Pár tipů na závěr
Pokud se na výpravě neobejdeme bez zařízení vyžadujících 230 V – v praxi to budou asi především notebooky – budeme si muset pořídit powerbanku větší kapacity, doplněnou o odpovídající konvertor. Tohle řešení už pochopitelně nabývá na hmotnosti a dlužno připomenout, že konverze ze stejnosměrného na střídavý proud probíhá se ztrátami přibližně 20 %.
Když někdo už používá běžnou powerbanku a před svou další výpravou dospěje k závěru, že její kapacita nebude stačit, logicky ho může napadnout myšlenka pořídit si jen fotovoltaický panel. Takové spojení samozřejmě fungovat může, ale v případě powerbanky, u které elektronika a napájecí obvody nepočítají s tímto zdrojem nabíjení s kolísavým výkonem, je třeba počítat s výrazně pomalejším nabíjením, nedosažením její plné „papírové“ kapacity a výrazným zkrácením její celkové životnosti.
Jestli budeme na naší výpravě na elektronických zařízeních z různých důvodů více či méně závislí, určitě se vyplatí veškerou funkčnost před odjezdem včas důkladně vyzkoušet a otestovat. Většina zařízení je pořád dokonalejší a „chytřejší“, což může někdy způsobit třeba to, že nebudou chtít s powerbankou komunikovat a nabíjet se. Jednoduché řešení, které může pomoci, je nabíjet zařízení vypnuté.
Praktický příklad: DOBÍJENÍ NA EXPEDICI
Při výpravě na Aljašku projela expedice Fjolls na vlastní pěst 300 km na lodích po řece Alatně skrz opuštěnou divočinu plnou medvědů. Před cestou řešili zásadní otázku, jak během pěti týdnů v divočině dobíjet techniku, kterou měli s sebou (dron, notebook, zrcadlovka, satelitní telefon). Jedinou možností byly solární panely: jeden 10wattový, který se dal připnout na batoh, dva 17wattové, odolné proti oděru i vodě, a nakonec jeden skládací 20wattový. K tomu se vybavili čtyřmi powerbankami s kapacitou 20 000 mAh. Jejich hlavní výhodou byly 4 výstupy (5, 12, 15, 19 woltů), které umožnili nabíjet jak telefon, tak dron i počítač. Propojovací kabely byly vybaveny vodotěsnými spojkami, takže se dalo nabíjet i za jízdy na lodi. Když se solární panely zapojily do série, dokázaly jednu powerbanku na přímém slunci nabít za 2 hodiny!
O autorovi
Jakub Havel
Stálý spolupracovník Světa outdooru a zkušený outdoorový publicista má široké pole působnosti. Vedle psaní odborných a cestovatelských článků také testuje a rád vymýšlí neobvyklé výlety, výpravy a expedice.
Mám celkem 3 typy outdoorových solárních panelů a nejlepší poměr váha/výkon nemá monokrystal, ale ohebný amorfní (?) článek. Papírového výkonu 7W sice nedosahuje ani náhodou, ale se 4W se při 205g váhy už dá něco nabíjet.