170 let vlněného oblečení Devold

Zakladatel značky Devold Ole Andreas Devold (1827–⁠1892) vyrůstal jako jedno z dvanácti dětí v rodině, ve níž se práce v šicí dílně předávala z generace na generaci. Ve dvaceti se vypravil na zkušenou do Německa, aby se učil od místních mistrů v textilních dílnách. Přivezl si nejen cenné znalosti, ale také technologická vylepšení: nejmodernější pletací stroj a čtyři tkalcovské stavy. Krátce nato začal vyrábět vlněné rukavice, čepice, svetry a další prádlo, které mělo chránit rybáře a dělníky před extrémními vlivy severského počasí. Psal se rok 1853 a severská vlněná sága mohla začít…

Úspěch však na Ole Andrease nečekal zadarmo. Prosadit se mezi místními obchodníky bylo těžké. Poháněn mladistvým zápalem a obchodním talentem spojil své síly s bergenským velkoobchodníkem Sundtem, díky čemuž začal obchod vzkvétat a 60. léta se tak nesla v duchu prosperity. Vlněné oblečení Devold si díky své kvalitě a odolnosti vydobylo dobrou reputaci po celém Norsku.

Během několika desetiletí se tak Devold stal jedním z největších textilních výrobců v zemi a na počátku 20. století už tvořil výraznou část příjmu firmy export. Mezi ikonické kousky, které v nabídce Devold najdeme dodnes, patřil hrubý vzorovaný svetr Islender nebo odolný rybářský svetr Blaatrøie, který se těšil oblibě také na Islandu, Faerských ostrovech nebo v Jižní Africe.

Mistr inovací

Jako vizionář si Ole Andreas Devold velmi záhy uvědomil důležitost inovací pro rozvoj svého podnikání. Aby bylo možné udržet vysoký standard, nebál se využívat nová pokroková řešení a zavádět nejmodernější technologie. A tak, když potřeboval rozšířit výrobu, nechal v nedalekém Langevågu kromě nové a větší továrny postavit v roce 1882 také vodní elektrárnu – první v Norsku.

O rok později, pouhé čtyři roky poté, co Thomas Edison vynalezl žárovku, rozsvítilo interiér tkalcovny 125 žárovek. Elektrické osvětlení tak využil jako první v celém okrese Sunnmøre a jejich světlo se za dlouhých severských nocí rozlévalo po svazích okolních hor.

Ve stejném roce nechal Ole Andreas Devold instalovat telefon, kterým spojil administrativní budovy v Ålesundu s továrnou v Langevågu na protějším břehu zálivu. Ušetřilo se tím nespočet cest lodí přes fjord Borgundfjorden, což vedlo k výraznému zefektivnění výroby.

Podpora komunity

Ole Andreas Devold ke svému průmyslovému úspěchu přistupoval s velkou dávkou společenské odpovědnosti, díky čemuž jej můžeme s nadsázkou označit za norského Tomáše Baťu. Nejen že jeho podnik vytvořil řadu pracovních míst, ale také zakládal nemocnice, kostely, školky či obchody s potravinami a nechal postavit také 20 domů pro zaměstnance.

Městečko Langevåg na úpatí hory Sulafjellet, jehož obyvatele bychom v roce 1855 spočítali na prstech rukou, během 70. let rychle rostlo a vzkvétalo. A zatímco řadu norských regionů postihl koncem 19. století odliv pracovní síly za oceán, díky úspěchu Devoldovy továrny se v oblasti Sunnmøre mnoho lidí rozhodlo zůstat. Z továrny měli prospěch také místní farmáři. Bylo pro ně velkou ctí dodávat vlnu do místního podniku a řada z nich měnila surový materiál za hotové produkty.

Prověřeno léty expedic 

Protože vlna měla v nevlídném klimatu Skandinávie letitou tradici, není divu, že doprovázela také první polární dobyvatele. Roald Amundsen, Fridtjof Nansen či Lincoln Ellsworth – ti všichni spoléhali při svých průkopnických výpravách do země věčného ledu na vlněné prádlo Devold.

Když v roce 1888 vedl Fridtjof Nansen historicky první expedici, jíž se podařilo na lyžích překonat Grónsko od východu k západu, oblékal vlněné spodní prádlo Devold Ullundertøi, vlněné svetry Islandstrøier a tzv. vatové bundy Vadmelsjakker. Na trase dlouhé 650 km čelila výprava sněhovým bouřím a teplotám klesajícím k extrémním −50 °C, navíc v nadmořské výšce až 2700 metrů.

O pět let později se norský polárník vypravil na smělou cestu s lodí Fram, s níž chtěl pomocí mořských proudů dodriftovat až k severnímu pólu. Na speciálně upravené lodi zamrzlé v příkrovu Severního ledového oceánu strávil se svou posádkou dlouhé tři roky. Když bylo zřejmé, že loď pólu nedosáhne, vypravil se se saněmi na pouť, při níž dosáhl až k 86°13’6” severní šířky, dostal se tedy k severní točně blíž než kdokoli před ním.

Na jižní i severní pól

Loď Fram později doprovázela také expedici nejznámějšího norského polárníka, Roalda Amundsena. Tento polární badatel se v roce 1911 zapsal do dějin jako první člověk, který dosáhl jižního pólu, a předstihl tak v závodě o dobytí nejjižnějšího bodu planety zhruba o měsíc britskou výpravu Roberta Falcona Scotta, jejíž členové při návratu nešťastně zahynuli. Za jeho úspěchem při cestě dlouhé přes 3400 km stojí vedle nesmírného odhodlání také precizní příprava a strategická volba využít pro přesun osvědčená psí spřežení. Tradice se ale držel i v oblékání a nezanedbatelný podíl na jeho úspěchu bezpochyby mělo i kvalitní vlněné oblečení Devold.

Společně s Lincolnem Ellsworthem dosáhl Amundsen v roce 1925 také severního pólu, který se jim podařilo přeletět ve vzducholodi Norge I při cestě ze souostroví Špicberky na Aljašku. „Rád bych Vám vyjádřil své vřelé díky za perfektní servis a podporu, kterou jste mně poskytli během mé expedice. Vaše produkty hodnotím jako ty nejkvalitnější, co jsem kdy měl,“ uvedl ve svém poděkování Devoldovi Lincoln Ellsworth.

Na tradici prvních polárních pionýrů navazují i novodobí dobrodruzi, pro které je oblečení Devold stále zárukou kvality, precizního řemeslného zpracování a dlouhé životnosti. V roce 1994 tak doprovázelo například Liv Arnesenovou, první ženu, která podnikla úspěšnou sólo výpravu na jižní pól. Osvědčilo se také současným polárníkům, jako je Nor Børge Ousland nebo Češi Petr Horký a Václav Sůra. S mnoha horolezeckými expedicemi zamířilo také do Himálaje a dalších nehostinných koutů planety.

Důraz na kvalitu

Za 170 let fungování značky Devold se změnilo mnohé. Cíle společnosti však zůstávají stejné: dodávat na trh funkční vlněné oblečení, které poskytne tepelný komfort a spolehlivou ochranu před nepřízní počasí. Léta zkušeností jednu z nejstarších outdoorových značek naučily, že některé procesy nejde ani navzdory zrychlujícímu se tempu života i výroby uspěchat nebo na nich ušetřit. Při výrobě inovativních a vysoce kvalitních produktů proto klade důraz jak na původ a kvalitu surovin, tak na vysokou preciznost řemeslného zpracování v moderní továrně v Pobaltí.

Devold je jednou z nejstarších outdoorových značek na světe. Vlněné oblečení vyrábí již od roku 1853 a během své existence oblékala řadu dobrodruhů, objevitelů i outdoorových nadšenců včetně Fridtjofa Nansena či Roalda Amundsena. I v současnosti je považována za světovou špičku z hlediska kvality produktů a inovací ve zpracování a výrobě z vlny. Devold nabízí širokou kolekci funkčního prádla z merino vlny, ponožek, čepic, tradičních vlněných svetrů i lifestylových produktů. www.devold.cz